Mýty kolem „šátkové kauzy“ jsou opět v kurzu. O čem soudy opravdu rozhodly?
Kvůli výměně v čele úřadu ombudsmana se opět intenzivněji píše o takzvané šátkové kauze – tedy sporu mezi střední zdravotnickou školou v Praze a muslimskou studentkou. Ta školu zažalovala za údajnou diskriminaci, které se měla dopustit zákazem nošení hidžábu v teoretickém vyučování. Spor už řešily tři soudy, přesto stále neskončil. V médiích a především na sociálních sítích se přitom objevuje řada mylných informací o jeho průběhu. Deník N je v následující analýze uvádí na pravou míru.
Snad žádný spor v Česku v poslední době nevzbudil takovou pozornost. Už přelíčení u Obvodního soudu pro Prahu 10 byla v roce 2016 dějištěm hlasitých demonstrací a politických proklamací, především (ale nejen) ze strany odpůrců islámu. Ředitelka žalované školy dostala předloni vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana za statečnost „v boji s netolerantní ideologií“. Všechny tři soudní verdikty se staly tématem pro záplavu komentářů v médiích i na sociálních sítích. Jejich autoři přitom málokdy zastírali, že rozsudky posuzují čistě na základě sympatií k té či oné straně sporu.
V takové atmosféře není překvapivé, že drtivá většina komentářů má máloco společného s realitou.
Kdo se vlastně soudil?
Navzdory přesvědčení velké části laické veřejnosti nešlo o žádný spor mezi bývalou ombudsmankou a ředitelkou školy. Ani Anna Šabatová osobně, ani úřad Veřejného ochránce práv jako instituce, ani ředitelka Ivanka Kohoutová nikdy nebyly stranami soudního sporu. Bývalá ombudsmanka se sice