Deník N

Létající talíře útočí. Na americké daňové poplatníky

Mimozemské kosmické lodi nad Amerikou. Říkejte si, co chcete, tak nějak tam patří. Jako cola s ledem a jablečný koláč. Foto: Adobe Stock
Mimozemské kosmické lodi nad Amerikou. Říkejte si, co chcete, tak nějak tam patří. Jako cola s ledem a jablečný koláč. Foto: Adobe Stock

Americká vláda donedávna tajně financovala výzkum UFO a možná tak činí dosud. Investigativní novináři sice ještě nenašli tajemné zelené mužíčky, ale už alespoň popsali, kolik peněz stojí jejich hledání.

Deník New York Times v prosinci 2017 překvapil své čtenáře, když na titulní stránce odhalil, že Pentagon již léta platí výzkum neidentifikovaných létajících objektů, tedy UFO. Výzkumný program neměl být utajen ani tak před mimozemšťany jako spíš před pozemšťany, konkrétně před těmi, kteří by mohli mít námitky. A samozřejmě též před novináři.

To vše v nejlepším zájmu Ameriky a celého světa. Protože, jak to před pár dny popsal Tim McMillan, reportér populárně vědeckého časopisu Popular Mechanics: „Všechny ty tajemné postavy [se kterými jsem se setkal při zkoumání vládního programu UFO] sdílejí společnou víru: neidentifikované létající objekty nejsou ani mýtus, ani dílo přehnané představivosti. Všichni mi s plným přesvědčením říkali, že UFO jsou reálná.“

Tohle tady už jednou bylo.

Od Arnolda k Roswellu

Amerika – a v menší míře celá západní společnost – si svou milostnou aféru s létajícími talíři prožila především v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Za její začátek se dá pokládat pozorování Kennetha Arnolda v červnu 1947, za konec zpráva Condonovy komise, publikovaná v lednu 1969. Mezitím se stalo mnoho zajímavých věcí.

Kenneth Arnold byl obchodník s hasicími zařízeními a zkušený amatérský pilot. Práci a zábavu denně spojoval, protože své zákazníky na severozápadě USA navštěvoval letecky. 24. června 1947, za krásného letního dne, letěl západním směrem poblíž hory Mount Rainier, kde zpozoroval devět neobvyklých letících objektů. Leskly se, překvapivě a prudce manévrovaly a měly tvar plochých disků „jako talíř“ (i když popis tvaru Arnold několikrát upřesňoval: „Něco jako forma na koláč rozříznutá vejpůl s vypouklým trojúhelníkem v zadní části,“ později mluvil dokonce o srpkovitém tvaru na způsob půlměsíce). Termín „létající talíř“ (flying saucer) použil jako první deník Chicago Sun, když o Arnoldově pozorování referoval o dva dny později.

Co vlastně Arnold viděl, není dosud jasné. Možná vysvětlení zahrnují odraz sněhových polí z vrcholků Kaskádového pohoří, hejna ptáků a meteory. On sám zůstal skeptický, věřil v přirozené vysvětlení a sláva prvního moderního pozorovatele UFO ho nijak netěšila.

Nemusela ho však ani příliš trápit, protože rychle zapadla. Zastínily ji daleko senzačnější případy. Už o dva týdny později, 8. července 1947, došlo k tzv. roswellskému incidentu. Na ranč poblíž města Roswell v Novém Mexiku dopadl stratosférický balon. Armáda ho odklidila tak rychle a tak podezřelým způsobem (měla k tomu důvod – nešlo o meteorologický balon, jak zněla oficiální verze, ale o špionážní, napěchovaný technikou, která se snažila detekovat případné sovětské jaderné zkoušky), že okamžitě vznikla pověst o havárii mimozemské kosmické lodi. Ta začala žít vlastním životem, a to velmi dobrodružným. Příznivci UFO jsou dodnes přesvědčeni, že se na místě našla mrtvá těla mimozemské posádky létajícího talíře, že došlo k jejich pitvě a že důkazy jsou deponovány v tzv. Oblasti 51, tedy na reálně existující letecké základně v Nevadě. Roswellský incident se stal modelovým příkladem, jímž se řídily další a další aféry spojené s údajnými UFO.

Prominentní postavení mezi nimi měly případy únosu

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější