Deník N

Pluto pojmenovala jedenáctiletá dívka Venetia. Podle boha, ne podle kresleného psa

Telegram s návrhem na pojmenování nové planety, včetně chybně zapsaného jména Venetie Burney. Písmeno B v křestním jménu patrně vzniklo chybným odesláním či přijetím písmen N a E (v morseovce je to rozdíl jedné tečky navíc). Foto: Arizona State University
Telegram s návrhem na pojmenování nové planety, včetně chybně zapsaného jména Venetie Burney. Písmeno B v křestním jménu patrně vzniklo chybným odesláním či přijetím písmen N a E (v morseovce je to rozdíl jedné tečky navíc). Foto: Arizona State University

Osmnáctý únor je výročím objevení Pluta, deváté planety sluneční soustavy. Stalo se tak v roce 1930. Jméno nové planetě dala jedenáctiletá britská dívka z Oxfordu. Nebyla zřejmě jediná, koho to napadlo.

Ačkoliv prvenství Venetii Burneyové bylo zpochybněné, dodnes je jako autorka jména nejčastěji zmiňovaná právě ona.

Její otec byl profesorem na slavné oxfordské univerzitě a dědeček z matčiny strany knihovníkem tamější neméně proslulé Bodleyovy knihovny. Aby toho nebylo málo, bratr tohoto dědečka v roce 1878 navrhl, že by se měsíce Marsu mohly jmenovat Phobos a Deimos (a skutečně se tak jmenují).

Když v březnu 1930 dědeček malé Venetii přečetl článek v Timesech o objevu nové planety, nebylo divu, že sečtělé dívce jméno antického boha podsvětí Plútóna přišlo na mysl.

Byla to vůbec doba, kdy se mládí zapisovalo do dějin astronomie: vždyť syn farmáře Clyde Tombaugh objevil Pluto pár dní po svých čtyřiadvacátých narozeninách. A třeba Karl Jansky, jehož prarodiče se přistěhovali do Ameriky z Čech, objevil v roce 1932 radiové vlny ze středu Mléčné dráhy (a stal se tak zakladatelem radioastronomie) ve věku 26 let.

A stejně jako když Tombaugh svého času poslal parametry vlastnoručně vyrobeného dalekohledu do Lowellovy observatoře v Arizoně, aby mu ho ohodnotili, a oni mu rovnou nabídli práci, i Venetia

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější