Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Koronavirus se šíří, znalostí o něm přibývá pomaleji než nových případů

Kontrola cestujících z výletní lodi v přístavu Port Klang v Malajsii. Foto: ČTK / AP
Kontrola cestujících z výletní lodi v přístavu Port Klang v Malajsii. Foto: ČTK / AP

Nákaza z Číny má první oběť v Evropě. Zrušení karantény na výletní lodi Westerdam bylo asi předčasné. Pražská lékárna nabízí masky s nápisem v čínštině.

Počet nakažených virem SARS-CoV-2 dál rychle roste. Podíl na tom má i změna metodiky, k níž přistoupily čínské úřady: k detekci se už nevyužívají jen krevní testy, ale také CT skeny dýchacích cest, což je rychlejší. I proto, ale nejen proto je velmi obtížné z ohlašovaných čísel cokoli spolehlivého vyvodit. V každém případě – Čína se snaží šíření epidemie bránit všemi dostupnými prostředky. Dokládá to obrovský rozdíl mezi počtem evidovaných případů v provincii Chu-pej a mimo ni.

Mimo Čínu zatím zemřelo na Covid-19, jak se nemoc dle rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO) nyní jmenuje (jedna věc je název viru, druhá pojmenování choroby), pět lidí, mezi nimi je první oběť v Evropě: jde však o osmdesátiletého čínského turistu, který přijel z Wu-chanu ještě před vyhlášením karantény a byl v nemocnici po několik týdnů.

Šíření nákazy mimo Čínu, kterému se zatím daří bránit nečekaně dobře, je pravděpodobně nevyhnutelné. Dobře to dokládá příběh výletní megalodi Westerdam. Ta po čtrnáctidenním bloumání mořem, jež mělo být postačující karanténou, zakotvila v Kambodži a pasažéři, údajně do jednoho zdraví, se vydali různými směry – někdo pokračuje v prázdninách, někdo zamířil domů. Jednu z cestujících však o tři dny později zadržela zdravotní kontrola na letišti v malajsijském Kuala Lumpur. Test u ní potvrdil nákazu koronavirem. Jde o třiaosmdesátiletou Američanku, která je nyní v Malajsii hospitalizována. To pochopitelně vyvolává mnoho otázek, mezi nimiž první je, kolik nakažených se volně toulá světem – a další, závažnější, co vlastně lékaři o viru SARS-CoV-2 vědí spolehlivě.

Až nám dojdou součástky

„Máme na skladu 20 000 polypropylenových třívrstvých masek,“ hlásá plakát vylepený ve výloze pražské lékárny. Stojí to tam v angličtině a v čínských znacích, snad téhož významu, kdo ví. Majitel očividně vycítil obchodní příležitost. Mnohem víc podnikatelů to vidí právě opačně. Virová epidemie v Číně jim dělá starosti, které nejsou primárně zdravotní.

Masky? Máme, není problém. Foto: Petr Koubský, Deník N

Za izolaci ohniska nákazy, ale také za bezpečnostní opatření v jiných částech země platí Čína velkou cenu. Když na chvíli pomineme stres a obtížné životní podmínky ve Wu-chanu a okolí, je třeba mluvit také o ekonomických dopadech. Hodně továren i mimo provincii Chu-pej je zavřených, aby se omezilo shromažďování lidí. Jiné pracují na snížený výkon. Nedostatek čínské produkce se projevuje v Evropě, Americe i Japonsku. Hlavní problém nepředstavuje spotřební zboží, ale součástky nutné pro kompletaci jiných výrobků. Hyundai a Nissan již musely snížit výrobu automobilů, problémy mají výrobci elektroniky po celém světě. Dodavatelsko-odběratelské řetězce dnes nejsou přímočaré, ale propletené a zacyklené, spíš než linie připomínají síť, takže výpadek čehokoli může mít velmi nepředvídané důsledky ve zdánlivě nesouvisejícím oboru.

Potíže mají samozřejmě též vývozci do Číny, která dnes představuje nezanedbatelnou část poptávky po nejrůznějším zboží – propad odbytu hlásí například chilští vinaři. Jejich starosti jsou však globálně nevýznamné ve srovnání s poklesem prodeje ropy: Čína nyní odebírá o 20 % méně než normálně, což je dle agentury Bloomberg, jak ji cituje v obsáhlém analytickém článku The Atlantic, největší propad od finanční krize v letech 2008–2009. Potíže mají americké univerzity, kterým bude chybět školné čínských studentů.

Všichni pochopitelně doufají, že výjimečný stav nebude trvat dlouho a ekonomika se vrátí do zaběhnutých kolejí, jenže v současné chvíli by to velmi pravděpodobně znamenalo mnohem větší rozšíření viru než dosud.

Anebo ne? Přibývá názorů, že opatření jsou zbytečně tvrdá, že čínské úřady reagují přehnaně. Vnímané riziko je možná větší než skutečné. Nicole Wetsmanová ve svém článku na serveru The Verge uvádí, že rozhodnutí, jež vedla ke karanténě či ke zrušení veletrhu Mobile World Congress v Barceloně, vycházejí spíš z toho, co vědci nevědí, než z toho, co vědí. Obavy a nerozumné reakce se snaží mírnit i WHO, dokonce s ní aktivně spolupracuje Facebook, kde se „infonákaza“ šíří nejvíce, jenže důvěra v autority není v této situaci velká ani na Západě, ani v Číně. Jedním z kuriózních důsledků je raketový růst cen česneku v jihovýchodní Asii, v tradiční čínské medicíně se totiž pokládá za spolehlivé antidotum téměř na cokoli.

Aplikace, která ví všechno

Maska z pražské lékárny je proti jakékoli virové nákaze velmi pravděpodobně neúčinná – třívrstvé PP masky dobře chrání proti polétavému prachu a kapénkám. Mohou do jisté míry zabránit tomu, aby se od vás nakazilo okolí, pokud už například chřipku máte. Opačným směrem to ale nefunguje.

A co tedy funguje? V Číně je nyní k dispozici mobilní aplikace, která vám řekne, zda jste poslední dobou nebyli v kontaktu s někým, kdo je koronavirem nakažen. Stačí zadat telefonní číslo, jméno a číslo osobního dokladu. O zbytek se postará masivní systém dohledu nad občany, který je v Číně v provozu. Když vám aplikace řekne, že jste v rizikové skupině, měli byste jít domů a uložit sami sobě karanténu. Sama skutečnost, že takový systém lze provozovat (byť o jeho spolehlivosti a přesnosti nic nevíme), vypovídá o čínské společnosti velmi mnoho.

Neméně o ní však vypovídá i to, že v Číně už probíhá přes osmdesát klinických studií potenciálních léků. Píše o tom v rubrice rychlých zpráv Nature – a v textu se zdůrazňuje, že není jasné, zda tyto studie odpovídají korektním standardům, zda tedy jsou náležitě randomizované, zahrnují kontrolní skupinu atd. Nejsou-li, mohou přinést více škody než užitku. Mezi testovanými léky jsou antivirotika používaná proti HIV, deriváty krevního séra uzdravených pacientů, dále běžné antimalarikum Chlorochin, které prý prokázalo určité účinky proti laboratorně pěstovanému viru SARS-CoV-2, a testuje se také tradiční čínská medicína, zejména výtažky z rostliny Forsythiae fructus příbuzné jitroceli, šeříku a ptačímu zobu.

Američtí virologové na Severokarolínské univerzitě se souběžně snaží o jinou věc, velmi vzdálenou od léčivých bylin: syntetizovat virus SARS-CoV-2 ze segmentů DNA. Taková technika je známá a používaná již dvacet let, ne každý virus se však daří připravit uměle. Toto úsilí má více důvodů: syntetický virus v plně kontrolovaném prostředí by mohl vést k lepšímu pochopení i léčbě, je to však také způsob, jak sledovat případné mutace viru ve srovnání s původní variantou. Protože obava, zda se ze SARS-CoV-2 nevyvine něco ještě horšího, je reálná.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Čína

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější