Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Uplynulý týden s vědou, technikou a geneticky modifikovanou slepicí

Slepice Zora. Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Slepice Zora. Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR

Koronavirus se šíří, vědci pro něj mají definitivní jméno. Začíná se uvažovat nejen o zdravotních, ale také o dlouhodobých ekonomických důsledcích této nákazy. V Americe začal soudní spor o IT zakázku za deset miliard dolarů – a ne, dálniční známky to nejsou. Další týden je za námi.

Crypto AG: švýcarskou kryptografickou firmu po desetiletí řídila CIA a západoněmecká rozvědka („západo-“ je na místě, jde o příběh z časů studené války). Obě služby tak měly přístup k šifrované komunikaci zákazníků Crypto AG, k nimž patřily mnohé vlády – zejména z třetího světa. Není to nový příběh, nové jsou jen četné detaily, které se minulý týden dostaly na veřejnost. A dostaly se na ni hlavně proto, že uplynula lhůta utajení příslušných dokumentů. Dal by se podobný trik uskutečnit i dnes? Možnosti detekce podrazu jsou mnohem lepší než dříve, možnosti jeho ukrytí také. Tím se vlastně dostáváme k notoricky známému problému zvanému Huawei – problému, který nemá dobré řešení. Tradice prodávat přátelům i nepřátelům napíchnutá zařízení je každopádně letitá.

Bankovní identita: pod tímto podivným názvem se skrývá možnost prokazovat se na úřadě svým přihlášením k elektronickému bankovnictví. (Souvislost s předchozím odstavcem nehledejte.) Což zatím nejde, ale mohlo by to jít od prvního ledna příštího roku, neboť tak praví novela bankovního zákona, kterou právě podepsal prezident. Stát si od toho slibuje lepší přístupnost e-governmentu, protože na dálku, ze svého počítače, se zatím neprokážete ani občankou s vestavěným čipem (ač tam je, aspoň teoreticky, právě kvůli tomu), zatímco do banky se z počítače přihlašuje kdekdo. Banky mají radost, IT firmy mají radost, zastánci e-governmentu mají radost. Zda máme mít radost i my, budoucí uživatelé, to uvidíme, až budeme moci novou metodu vyzkoušet.

Zrušili Barcelonu: nikoli město, ale konferenci Mobile World Congress, která je pro lidi z telekomunikací již léta synonymem katalánské metropole. Příčinou je koronavirus. Velké firmy, jedna po druhé, odřekly účast z bezpečnostních důvodů, až stav přihlášek dospěl do bodu, kdy akce ztratila smysl. Finančně na zrušení konference doplatí hlavně její pořadatel GSMA, sdružení operátorů a výrobců mobilní techniky. Nejde jen o letošek. Co když každoroční vystavovatelé zjistí, že se bez téhle veliké, předražené, snobské akce docela dobře obejdou? Rychlost, s jakou nedávno zmizel ze světa zdánlivě nezničitelný CeBit („největší německý počítačový veletrh na světě“, jak to kdysi výstižně nazval odborný novinář Zbyšek Bahenský), je varující.

Poněkud širší rozměr dal této úvaze bystrý komentátor Patrick Zandl, když se zamyslel nikoli nad možným úpadkem španělského veletrhu, ale čínské ekonomiky. Koronavirus přiškrtil čínský export. Kdo co potřebuje víc – my jejich zboží, nebo oni naše peníze? Patrick se domnívá, že bé je správně. Načrtl vizi, v níž se Evropa vrátí k výrobě součástek a výrobků, jež teď odebírá z Číny. Bude to dražší, ale spolehlivější. Nestaví tu úvahu příliš autoritativně, čímž se trochu vymyká kritice; ale i tak lze říci, že nejspíš přehání. Chu-pej není celá Čína a karanténa nepotrvá navždy. Snad. Kdyby mimořádná situace přetrvala, byla by to v první řadě šance pro Indonésii, Vietnam, Kazachstán, možná pro Afriku… a pak by se dalo uvažovat o ohrožení hospodářského významu Číny. Ale na to je brzy.

Kdo by se do Barcelony tak jako tak nepodíval: Andy Rubin, někdejší hlavní tvůrce Androidu, který odešel z Googlu roku 2014, a to ze dvou důvodů: zaprvé proto, aby založil firmu Essential, která měla dát světu mobilní telefon, jaký tu ještě nebyl – minimalistický a dokonalý. A zadruhé proto, že čelil obvinění ze sexuálního obtěžování a Larry Page, který tehdy stál v čele firmy, mu navrhl, aby odešel. Rubin k tomu dostal slušný balík peněz na odchodnou. Senzacechtivý novinář, který se ukrývá samozřejmě i ve mně, to přepočítá z dolarů na koruny, aby to znělo silněji: dvě miliardy. (Slogan Don’t be evil tím dostal úplně nový rozměr. K Rubinovi Google dozajista evil nebyl.) Další peníze vložil Google jako investici do nové Rubinovy firmy. A ta teď končí. Vyvinula telefon PH-1, velmi pěkný, ale nijak nevybočující z běžné nabídky dražších modelů s Androidem. Aktivně ho přestala nabízet už koncem roku 2018. Rubin nadvakrát naplno využil sílu přísloví Quod licet Iovi, non licet bovi; poprvé, když

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější