Deník N

Výstava Transformace geometrie se blíží k jedné z krajních poloh umění

Günter Fruhtrunk, Šedá-černá-žlutá, 1970.
Günter Fruhtrunk, Šedá-černá-žlutá, 1970.

Ač se díla ze dvou rozsáhlých sbírek zdají být na první pohled strohá, je v nich ukryto mnoho lidského hledání i nacházení. Výstava bude patřit k nejzajímavějším událostem zimní sezony.

Transformace geometrie – nezní to nebezpečně? Nejde ale o vzpouru složitého exaktního oboru, nýbrž o umění. Když se moderní umění konečně přestalo odkazovat ke skutečnosti, začalo být „konkrétní“. Abstrakce se stále ještě váže k předmětům, krajině či jevům. Reduktivní tendence v umění zavedly autory až ke geometrickému projevu.

Výstava Transformace geometrie v Městské knihovně v Praze založila svou prezentaci geometrických tendencí v umění na fenoménu privátních kolekcí a ukazuje, jak se geometrie může stát konceptem a sběratelskou vášní. Konfrontuje dvě sbírky s různými příběhy: berlínského sběratele Siegfrieda Grauwinkela a pražského Miroslava Velfla.

Grauwinkel začal nakupovat umění v roce 1982 a soustředil se právě na konkrétní, v němž spatřuje ideální propojení malby, matematiky a hudby. Velfl se na uměleckém trhu pozvolna rozhlížel až v 90. letech a vyhranil se postupně. Nejdříve se věnoval fotografii a teprve později objevil struktury a geometrii v malbě i sochařství. Vyhledával autory osobně a nakupoval nejen české, ale i zahraniční kusy. Obě sbírky dnes tvoří cenné zdroje pro zápůjčky veřejných institucí a zahrnují časový úsek od 60. let do současnosti.

Chladné struktury

Geometrické systémy a struktury někdy u diváků budí chladný dojem neosobnosti, vykonstruovanosti a prázdnoty. Ve skutečnosti vznikaly na základě dlouhodobých myšlenkových procesů, kdy se umělci snažili najít univerzální cestu v tvorbě, jež by nebyla vázána na skutečný svět, přesto by vyjadřovala jemné nuance lidské existence. Každý autor konkrétního umění je objevitelem specifického postupu, který může zahrnovat principy náhody, použití počítačových programů, matematiky i hudebních principů.

Umělec nachází svůj vlastní klíč, který mu umožňuje nekonečné variace výstupů. Možná by se zdálo, že taková pravidla jsou umělecky svazující a výsledky jednotvárné. Správný klíč ale

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější