Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Špatně placení Češi se pohybují v bludném kruhu. Zanedbávají zdraví, děti i své okolí

Při výpočtu minimální důstojné mzdy se čeští experti inspirovali takzvanou living wage, s níž pracují USA, Velká Británie, Irsko nebo Kanada.
Při výpočtu minimální důstojné mzdy se čeští experti inspirovali takzvanou living wage, s níž pracují USA, Velká Británie, Irsko nebo Kanada.

Pro polovinu českých zaměstnanců je to běžná situace. Pokud jim doslouží lednička, přestane fungovat auto, které potřebují k práci, nebo jejich dítě přijde domů s tím, že by rádo, tak jako ostatní spolužáci, jelo na lyžák, utratí všechny své peníze, přiberou si v práci přesčasy nebo si jednoduše půjčí. To s sebou může nést řadu důsledků. Kromě dluhů například zdravotní problémy, společenskou izolaci nebo horší podmínky v zaměstnání.

„Když vše bez problémů funguje, tak to zvládáme. Nedávno jsem měl ale velké výdaje kvůli autu, za opravu jsem zaplatil podstatně více, než jsem doufal, a neměl na to našetřeno. Musel jsem vzít hrozně moc příležitostných prací, pořád jsem někde hrál, i na Silvestra, takže jsem nemohl být s rodinou,“ popisuje novinář Dalibor, který pracuje v jedné z pražských redakcí jako externista a ve volném čase si přivydělává hraním na akordeon. Ve své hlavní práci bere 18 tisíc korun čistého, kdyby byl klasicky zaměstnaný, odpovídalo by to hrubé mzdě ve výši 23 100 korun.

Uskromňovat se musí i Kateřina z Moravské Třebové. Přestože zatím žije sama, 22 tisíc korun hrubého jí postačí tak akorát na splátku hypotéky a ostatní nutné měsíční výdaje. „Zatím vycházím stylem od výplaty k výplatě. Nedovedu si představit, že bych měla ještě živit dítě. Stejně tak si nemohu dovolit vše, co bych chtěla, pokud jde o jídlo, oblečení, koníčky nebo dovolenou.“

„Tito lidé jsou mnohdy unavení, nemocní, často u nich dochází k pracovním úrazům – a hlavně, jejich rodina strádá. Z nízké mzdy neušetří na dovolenou či nějaké další vzdělávání pro sebe nebo děti, ale ani například na zubaře,“ shrnuje právnička Jitka Kocianová, která působí v poradně rodičovského spolku Aperio.

V podobné situaci se nacházejí i Češi, kteří by z pohledu státu či ekonomů měli „být za vodou“. Vydělávají totiž podstatně víc než 14 600 korun hrubého měsíčně, což je současná minimální mzda v ČR. Stejně tak se nacházejí nad životním minimem, které vláda označuje jako „nejnižší společensky uznanou hranici příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“.

Životní minimum aktuálně činí 3410 korun čistého na osobu, 5970 korun pro dvoučlennou domácnost, u dítěte pak nanejvýš 2450 korun.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou, jak ji definují statistici, je o něco vyšší. U jednotlivce dosahuje po zdanění a odvodech 11 963 korun měsíčně a například u rodiče, který žije sám s dítětem do třinácti let, 15 552 korun čistého měsíčně. Podle této metodiky je v Česku ohrožen zhruba

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější