Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Odvážné nakladatelství Absynt křísí slávu literární reportáže jako okna do světa

Ilustrační foto jednoho z titulů. Foto: Absynt
Ilustrační foto jednoho z titulů. Foto: Absynt

Na českém trhu působí toto slovenské vydavatelství teprve třetím rokem. Za tu dobu stihlo vydat hned několik zajímavých knih, jejichž témata jsou často bolavá a nepříjemná.

Na původní českou reportáž se v edici Prokletí reportéři stále ještě čeká, ale původní slovenská již vyšla. Jmenuje se Slon na Zemplíně a napsal ji reportér a fotograf slovenského Denníku N Andrej Bán.

Je paradoxem dnešní doby, že díky masmédiím toho dnes víme dost o zemích, jako je Norsko, Švédsko nebo Polsko, zatímco o svého dlouholetého souputníka Slovensko se příliš nezajímáme. Knih, které by ukazovaly tamní situaci, skutečně mnoho nevyšlo. Snad proto, že se nám zdá, že naše společná minulost vytváří iluzi, že tu zemi dobře známe. Ale 27 let rozdělené existence je velmi dlouhá doba, během níž se leccos změnilo.

V tomto kontextu je české vydání knihy Slon na Zemplíně (v překladu Miroslava Zelinského) vítaná zpráva. Andrej Bán zná Slovensko velmi dobře – třicet let se setkával s lidmi z celé země a poslouchal jejich příběhy. V doslovu ke knize si klade otázku: „Čím je zajímavá země, kde nejsou války, etnické konflikty, genocidy, země, na kterou nezaútočil žádný terorista a její lid nesužují ani tsunami či zemětřesení?“ Hledání odpovědi na tuto otázku je jádro všech 23 kapitol, dvaceti tří mikroreportáží od Čierne nad Tisou až po hranice s Rakouskem.

Andrej Bán opravdu projel celé Slovensko – na začátku knihy je mapka s jeho zastávkami, ze které je patrné, že nevynechal žádný region. Vznikl tak obraz dnešního Slovenska doplněný o příběhy a události z jeho dějin. Přestože je poznat, že Andrej Bán má svou zemi rád, neuchyluje se k idealizaci a lakování na růžovo. Popisuje chudobu východu, čachry s pozemky na Zemplíně, případ Sendrei, kdy policisté brutálně umučili jedenapadesátiletého Roma, nebo třeba život v Čierne nad Tisou, kde se setkal Brežněv s Dubčekem chvíli před srpnovou invazí v roce 1968.

Bána zajímají především osudy běžných lidí z menších měst a vesnic (ale nevyhnul se ani Bratislavě), ale protože jsou jejich životy do velké míry závislé na politice a politicích, ani toto téma zde nechybí. A tak se ptá, kde se bere podpora například kotlebovců

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější