Muzeum paměti XX. století ještě nevzniklo, a už se rozhádalo. Řeší se palác na Hradčanech i nahrávky pamětníků
Muzeum paměti XX. století ještě ani nemá vlastní sídlo, a už se začala rozpadat jeho správní rada. Na členství po pěti měsících rezignoval ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Spory se vedou o sídlo i náplň nové instituce, která má připomínat hrůzy totalitních režimů.
Kroupa se rozhodl skončit poté, co správní rada včera nepřijala usnesení, že budoucí muzeum bude využívat nahrávky pamětníků z databáze Paměti národa, kterou Kroupa coby ředitel organizace Post Bellum spravuje.
„Stalo se to pro mne poslední kapkou. Muzeum nepřijetím tohoto usnesení dalo najevo nezájem o Paměť národa. Je to pro mne zraňující a nesrozumitelné,“ napsal v pondělí Kroupa na Facebooku. Do jednání správní rady podle něj vstoupila politika, intriky a obviňování.
„Chci se podílet na ambiciózním a srovnatelném projektu jako jinde v Evropě. Neustále někdo tvrdil, že z praktického hlediska nebo politického hlediska to nejde,“ doplnil pro Deník N.
Kroupovým hlavním oponentem ve sporu je historik z Ústavu pro studium totalitních režimů a další člen správní rady Petr Blažek, který se hlasování o využívání sbírky Paměti národa zdržel. Další tři členové byli pro přijetí návrhu a zbylí tři v daném termínu nehlasovali.
Blažek svůj krok vysvětluje tím, že Kroupa sbírku nabídl s úmyslem získat pro svůj Institut Paměti národa sídlo v Domě pážat na Hradčanském náměstí za výhodný nájem 50 tisíc měsíčně. Shodou okolností jde o stejný dům, který Praha nabídla řediteli Muzea paměti XX. století Jiřímu Šestákovi jako jedno z možných dočasných sídel, než magistrát zajistí pro rozsáhlou a moderní expozici samostatné prostory.
„Odmítám asistovat u toho, že si někdo chce
