Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Kam zmizel můj syn?!“ Policejní šikana, mizející lidé. Špatné zprávy z Wu-chanu a několik dobrých

„Smrti se nebojím, tak proč bych se měl bát tebe, Komunistická strano Číny?“ Právník a občanský novinář Čchen Čchiou-š‘ zmizel ve Wu-chanu, kde sbíral svědectví o epidemii koronaviru a selhání vlády. Kresba: Badiucao
„Smrti se nebojím, tak proč bych se měl bát tebe, Komunistická strano Číny?“ Právník a občanský novinář Čchen Čchiou-š‘ zmizel ve Wu-chanu, kde sbíral svědectví o epidemii koronaviru a selhání vlády. Kresba: Badiucao

Co se skrývá za zmizením Čchen Čchiou-š’a, právníka a občanského novináře, který natáčel ve Wu-chanu a tam se po něm slehla zem? Jeho rodina si zoufá a prosí svět o pomoc. Po smrti doktora Li Wen-lianga svědčí o policejní šikaně i další lékaři. A čínští vědci zatím mají další zprávy ke koronaviru (nově SARS-CoV-2). Ty špatné: inkubační doba je až 24 dní a test na přítomnost viru zřejmě není tak spolehlivý, jak se předpokládalo. Ty dobré: vzduchem se prý virus přenáší jen ve „specifických situacích“ a podle oficiálních čísel se ke včerejšku uzdravilo 3998 nemocných.

„Po uzavření města do karantény se nezměnila jen jedna jediná věc: urputnost, s níž moje babička trvá na venčení psa. Každé ráno kolem páté šesté se sebere, nasadí na obličej masku a vyjde ze dveří. Když se na snídani vrátí, podá zprávu. ‚Venku zase ani noha.‘

Ale 25. ledna, první den nového lunárního roku, řekla něco nového. ‚Dneska jsem to otočila domů dřív. Na mostě byli lidi s rudými páskami na rukávech a zírali na mě. Tak jsem si řekla, že to asi znamená, že je zakázáno přecházet.‘

Ten den jsme se dozvěděli, že úřady karanténu zpřísnily. Každá čtvrť odteď byla uzavřená a přes řeku se nesmělo přecházet. Sousedy, kteří se jako vždycky na Nový rok vydali navštívit příbuzné, zastavili už u bran jejich bytových komplexů.

Netrvalo dlouho a přišla zpráva, že do centra města už nesmějí soukromá auta. Jedno po druhém se města v (provincii) Chu-pej neprodyšně uzavírala, jako při obléhání. Na silnicích vyrostly zátarasy a hromady pytlů s pískem. Některá města zvolila ještě extrémnější opatření a silnice vybagrovala.

Rychle jsme si zvykli na to, jak se šíří zprávy. Nejdřív přijdou zvěsti, pak jejich popření a nakonec potvrzení. Nemůžete automaticky věřit všemu, co slyšíte. Den co den vás to zaplavuje, až po uši se topíte ve víru kalných protiproudů. Neustále kontrolujeme počet potvrzených případů a mrtvých, každých pár hodin.

Firmy a sousedská sdružení sbírají informace o nemocných a zaměstnanci každý den musejí hlásit svůj zdravotní stav. Každý, kdo přišel do blízkého kontaktu s potvrzeným případem (nákazy), musí pečlivě zrekonstruovat okolnosti setkání a další dva týdny zapisovat svoji tělesnou teplotu.

Každá zpráva, každé nové opatření vyvolávají nekonečnou řadu otázek. Proč karanténu města oznámili zrovna ve dvě hodiny ráno?“

Wu-chan neopustím, i kdybych se nakazil

Zatímco student Lu Siao-jü sepisuje svoji zprávu Další den ve Wu-chanu (o pár dní později ji vydá magazín Tan-tu), počítá zásoby potravin ve sklepě a spolu s rodiči, babičkou a manželkou An-ni si připíjí na asi nejdivnější Nový rok, který kdy zažil, jinde ve městě se Čchen Čchiou-š’ chystá do ulic.

Před 34 lety se narodil daleko na severu, v provincii Chej-lung-ťiang, vystudoval práva a byl advokátem v Pekingu. Ale to už nějaký čas neplatí.

Z advokáta Čchena je teď známý lidskoprávní aktivista Čchen. Občanský novinář Čchen, který loni v Hongkongu natáčel pouliční protesty a na sociální síti Weibo kritizoval tamní vládu; po návratu do Pekingu ho zadržela policie a jeho účet na Weibo, který sledovaly statisíce lidí, byl zrušen.

Nevadí, pořád zbývá jiná sociální síť, oblíbený WeChat. Všechno to popisuje Oiwan Lam na Global Voices; když Čchen Čchiou-š’ 24. ledna kolem desáté večer dorazí do Wu-chanu, připojí se na WeChat a veřejně slíbí:

  1. Nebudu šířit fámy ani paniku, nebudu skrývat pravdu.
  2. Budu opatrný a nebudu natáčet s pacienty ve vážném stavu.
  3. Neopustím Wu-chan, dokud nebude epidemie pod kontrolou. I kdybych se sám nakazil.

Druhý den mu WeChat na měsíc pozastaví účet. Ve výstraze stojí, že Čchen šíří fámy a další nezákonný obsah.

Nevadí, pořád zbývají jiné sociální sítě. Twitter a YouTube sice Čínská lidová republika blokuje, ale Čchen nepatří k těm, kdo si z toho dělají těžkou hlavu – v zemi, kde na Twitteru přes vládou schválenou VPN publikuje i ministerstvo nebo státní televize, mají i běžní lidé svoje cestičky.

Čchen vyráží na pohotovost ústřední nemocnice a na Twitteru chválí „odvahu a optimismus Wuchanských“. Natáčí rozhovor se zdravotní sestrou, která vyčítá státní moci, že překrucuje informace.

Řeč je o smutně proslulém videu z nemocnice Červeného kříže, kde zoufalá žena jménem Siao-si zachytila mrtvoly na nemocniční podlaze. To video Svaz čínské komunistické mládeže „odhalil“ jako lživé.

„Tvrdili, že to video se třemi mrtvými těly bylo zfalšované. Říkám vám, ta těla byla skutečná!“ zlobí se sestra. „Akorát jsme nemohli ověřit, jestli opravdu zemřeli kvůli koronaviru.“

Před vchodem do wuchanské Páté nemocnice. Nemocným je ordinována kapačka s nitrožilními léčivy, ale místnost uvnitř nemocnice je plná. Někteří pacienti tak s kapačkou musí před budovu, kde si pytlík s infuzí věší na stromy nebo vztyčené trámy:

Všichni pacienti, bez ohledu na stav, jsou vměstnáni na jednom oddělení a Čchen Čchiou-š’ má obavy z rychlého šíření nákazy, před nemocnicí si navíc všímá odhozených roušek a rukavic a také zvratků.

28. ledna ráno pomáhá dopravit zásoby do Wuchanské odborové nemocnice a odtud míří do Hory ohnivého boha (Chuo-šen-šan), jedné ze dvou nových polních nemocnic, která tou dobou ještě není dokončená.

Jste 168. v řadě

Natočí další rozhovor, tentokrát se mladíkem, který si říká Maskovaný bratr a na místní vládě nenechá nit suchou. Nevarovala prý lidi včas a selhala i poté, takže na pohotovostní lince nikdo telefon nebere, dopravit se do nemocnice je nad lidské síly, a když už to náhodou člověk zvládne, stejně dostane jen antibiotika a radu, ať se vrátí domů a tam se izoluje.

Další den Čchen natočí zhroucenou zdravotní sestru, jak běduje, že se při péči o nemocné nakazila a její vlastní nemocnice pro ni nemá místo (viz video níže). Na YouTube se Čchenovy wuchanské depeše šíří, WeChat jeho jméno blokuje.

„Včera jsem šel do Páté nemocnice. Postavil jsem se do fronty, jako bych byl nemocný… a třídící sestra (zdravotnice, která v čínských nemocnicích posílá pacienty za příslušnými lékaři, pozn. red.) mi povídá: Jste 168. v řadě. Chybí materiál, roušky, ochranné obleky, a co je nejdůležitější: testy na virus. Doktor vás nevyšetří, když nemáte lůžko v nemocnici, lůžko v nemocnici nedostanete bez diagnózy ‚pozitivní‘ a diagnózy se nedočkáte bez testu. Nemá žádný smysl ležet tam se všemi těmi ostatními lidmi, když vás nevyšetří doktor. To je důvod, proč je po místních domácnostech tolik ‚podezřelých případů‘.“
(Čchen Čchiou-š’, čtvrtek 30. ledna)

V sobotu 1. února zadrží policie jiného občanského novináře, rodáka z Wu-chanu Fang Pina, který, stejně jako Čchen, natočil převoz mrtvých těl z nemocnic do krematoria.

Policisté vysvětlí, že Fang Pin musí do karantény, protože byl blízko nemocných, a v neděli 2. února úřady vyhlásí, že karanténní pracovníci mohou odvést kohokoli, kdo byl v kontaktu s infekcí.

Čchen Čchiou-š’ k tomu poznamená, že takové opatření se náramně hodí nejen ke kontrole epidemie, ale i jako záminka k umlčení nepohodlných hlasů.

O čtyři dny později, 6. února, se po něm slehne zem. Telefon nebere, matka a kamarádi jsou bezradní a mají strach. 7. února je úřady „uklidní“ zprávou, že Čchen Čchiou-š’ je v karanténě na blíže neurčeném místě.

Od té doby uplynulo šest dní, ale nic se nezměnilo. Po Čchenovi pořád ani stopy, zatímco na internetu přibývá výzev k jeho propuštění. Čchenův Twitter teď spravuje jeho kamarád. „Přátelům v zahraničí jsem dal všechna hesla ke svým účtům. A kdybych je 12 hodin nekontaktoval, oni ta hesla změní. Protože jestli mě zatknou, mohli by mě donutit, abych všechna svá videa na YouTube a Twitteru smazal,“ upozornil Čchen Čchiou-š’ ještě na svobodě.

Dobrý den, jsem Čchiou-š’ova máma. Včera řekl, že jde do nemocnice, a pak (jsme ztratili kontakt). Prosím, pomozte mi zjistit, kde je!

Kapénky a inkubační doba

Zatímco se Čchen Čchiou-š’ovi nejbližší snaží dovolat pomoci, magazín Caixin ve svém aktuálním přehledu k epidemii informuje o nové studii ohledně koronaviru. Přes třicet čínských vědců shromáždilo data z 552 čínských nemocnic ve 31 provinciích a došlo k následujícímu:

  • inkubační doba viru dosahuje i 24 dní (medián jsou však tři dny);
  • mediánový věk pacientů je 47 let a 58,1 % z nich jsou muži;
  • způsob nákazy: jen 1,18 % pacientů bylo v přímém kontaktu s divoce žijícím zvířetem, 31,3 % bylo ve Wu-chanu a 71,8 % bylo v kontaktu s někým z Wu-chanu.

A další důležitá věc. Navzdory varování, že se virus masově přenáší kapénkami (tedy vzduchem, například při kašli, kýchání a podobně), není kapénková infekce hlavním zdrojem nákazy a může k ní dojít pouze ve „specifických situacích“ – například v klinickém kontextu, kdy lékař pacienta intubuje.

Tak to alespoň oznámil Feng Lu-čao z ústředního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Podle Fenga se virus zdaleka nejčastěji přenáší, dotkneme-li se místa, které předtím „nakazil“ nemocný člověk. Nejdůležitější prevencí tedy stále zůstává důkladná hygiena a pečlivé mytí rukou, plus roušky.

Zveřejněno bylo také aktuální srovnání s epidemií SARS. Caixin na základě rozhovorů s experty píše, že virus SARS-CoV-2 (nově zaváděný termín, stejně jako COVID-19, coronavirus disease čili koronavirová choroba 2019) na rozdíl od viru SARS zpočátku vyvolává mírnější příznaky. Zároveň ovšem platí, že je nakažlivější a zhoršit stav nemocného dokáže rychleji: kritický stav obvykle přichází za tři týdny.

Což zároveň znamená, že pokud se léčba odkládá – tak jako se to týdny dělo ve Wu-chanu –, stav mnohých pacientů s mírnými příznaky se zhorší a nemocní přijdou o nejlepší šanci na uzdravení, upozornil pro Caixin doktor Ťiang Li z JIP při pekingské nemocnici Süan-wu. To je také asi největší důvod, proč Wu-chan zaznamenává mnohem vyšší úmrtnost než další oblasti Číny.

Navíc rostou obavy, že test na virus NCP není spolehlivý a řadě lidí ukázal negativní výsledek, přestože ve skutečnosti jsou nositeli viru.

A čínští vědci se nedokážou shodnout, kdy epidemie může vyvrcholit a zlomit se v opak – tedy že případů začne ubývat namísto přibývat (takzvaný inflexní bod).

Drží si opatrný optimismus, včetně hvězdy čínské vědy o koronavirech Čung Nan-šan, a mluví o konci února. Jedním dechem však dodávají, že pořád chybí dostatek spolehlivých dat. A že situaci může zhoršit nynější návrat lidí do práce, který od pondělka podněcuje vláda, znepokojená tím, jak virus drancuje ekonomiku.

Předpokládaným mezičlánkem mezi původním hostitelem viru a člověkem jsou nyní luskouni, u nichž genetické testy prokázaly 99 % shodu s COVID-19. Luskouni patří mezi kriticky ohrožené druhy a čínský zákon o ochraně divokých zvířat zakazuje jakkoli s nimi obchodovat, tedy i konzumovat jejich maso. Pašeráky zvířat a ilegální prodejce však zákon nezastavil, protože poptávka je stále vysoká. Hlavně kvůli luskouním šupinám, které se prodávají jako tradiční lék.

Luskouni. Foto: Shukran888, Wikimedia CC BY-SA 4.0

Další doktory umlčeli. Máme právo vědět!

Vláda provincie Chu-pej také v neděli vůbec poprvé oznámila oficiální čísla smrtnosti. Ačkoli epidemie začala ve Wu-chanu, hlavním městě provincie, wuchanskou smrtnost 4,06 % předstihlo blízké město Tchien-men s 5,08 %. Neradostná čísla o víkendu hlásil také skoro pětimilionový Siao-kan západně od Wu-chanu, který oficiálně potvrdil 2436 případů.

Za zmínku stojí také počet přijatých pacientů v obou nově zbudovaných polních nemocnicích ve Wu-chanu.

Tamní vláda opakovaně ocenila jak rychlost jejich výstavby, tak nabídku lůžek: v nemocnici Hora ohnivého boha (Chuo-šen-šan) inzerovala nejméně 1000 volných postelí, v nemocnici Hora hromového boha (Lej-šen-šan) dokonce nejméně 1500. Data zveřejněná wuchanskou komisí pro zdravotnictví však ukazují, že Ohnivý bůh si k sobotě vzal pod křídla jen 286 pacientů a žádná další lůžka neuvolnil. Hromový bůh na tom byl ještě hůř: otevřel s pouhými 30 lůžky k dispozici.

A pak jsou tu ještě informace, které od vlády – nijak překvapivě – nepřišly. Po smrti lékařského whistleblowera Li Wen-lianga na NCP vystoupili další dva lékaři, Sie Lin-kcha z onkologického oddělení Wuchanské odborové nemocnice a Liou Wen z neurologie při nemocnici Červeného kříže. Shodně vypověděli, že si je policie předvolala, když v začátcích epidemie zkoušeli varovat své kolegy, a nutila je mlčet.

Caixin po Li Wen-liangově smrti vydal editorial, výňatky z nějž se sluší závěrem ocitovat: „Právě teď zdravotníci nepotřebují veřejné chvalozpěvy o ‚andělích v bílých pláštích‘, ale silnou ochranu, ohleduplnou péči a upřímné porozumění. Tato ochrana se musí vztahovat nejen na jejich tělesné a duševní zdraví, ale také na podporu jejich rozvoje jako specialistů i práv a důstojnosti jako občanů. (…)

Chránit naše zdravotníky vyžaduje také větší otevřenost a toleranci napříč společností. Když se Li pokoušel před koronavirovou epidemií varovat, policie si ho předvolala uprostřed noci a přiměla ho podepsat dokument, v němž sám sebe prohlásil za ‚roznašeče fám‘. Teď, po jeho smrti, to víc než kdy předtím zapáchá obřím zneužitím úřední moci.

Voláme po úplné transparenci v prevenci i kontrole epidemie, po respektování práva veřejnosti vědět a po tom, aby se odborníkům dopřálo právo svobodné diskuse.“

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Čína

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější