Deník N

Mamutí továrny a Stalinova věta, kterou cenzoři vymazali

Jaká je globální historie velkých továren? A existují nějaké opakující se vzorce jejich vzniku, fungování a úpadku? I to zevrubně zkoumá kniha Behemot. Dějiny továrny a utváření moderního světa.

Americký historik Joshua B. Freeman (nar. 1949), profesor historie na Queen’s College na City University of New York, v ní prochází napříč staletími a několika kontinenty, aby sledoval proměnu továren od prvních mechanizovaných tkalcovských stavů přes monstrózní ocelárny až k současným plně automatizovaným výrobním linkám.

Tedy od anglických počátků přes průmyslový boom Ameriky, industrializaci Sovětského svazu až k současnému rozmachu Číny. I když kniha líčí továrny až nestvůrných rozměrů (odsud název knihy odkazující k biblické obludě), zdůrazňuje, že jejich životnost byla někdy překvapivě krátká.

Zejména tam, kde „dominovalo jedno průmyslové odvětví, následovalo po přesunu cyklu továrního gigantismu jinam dlouhé období úpadku a bídy, přestože někde jinde ve světě právě obří továrny vytvářely nové příležitosti a bohatství“. Podobné situace můžeme být ostatně svědky i dnes: některé čínské firmy už přesouvají svoji výrobu například do Etiopie.

Z venkova do velkého světa

Kniha poutavě líčí sociální proměny, které způsoboval hromadný přesun zaměstnanců do nových továren. Angličtí dělníci z první poloviny 19. století většinou pocházeli z venkovského prostředí, takže onen přechod pro ně byl novou a formující zkušeností.

Zvláště ženy tak dostávaly příležitost spatřit jiná města a poznat větší kus světa než většina příslušníků jejich generace. „Odcházely v prostých venkovských oděvech a po několika měsících práce se vracívaly na návštěvu anebo za vdavkami, oděny v elegantních městských šatech a s více penězi, než kolik vlastnily kdy předtím.“

A totéž se podle autora opakovalo i v čínských poměrech v minulém století a na počátku toho současného: do tamních továren přivedla plno mladých žen nejen příležitost vydělat si, ale rovněž touha utéct před domluveným sňatkem, přísným dohledem otce nebo rodinnými spory.

Jde tedy opět o způsob, jak uniknout před příliš konzervativním a svazujícím prostředím a „zakusit život ve městě a všechno to související, co se souhrnně vnímá jako modernost“.

Paradoxní je, že mnozí tak pouze vyměnili jeden druh (rodinného) dohledu za jiný. Formy firemní kontroly se během dějin vyvíjely, jedné z nejextrémnějších forem dosáhly v továrnách Henryho Forda.

Tento průkopník automobilového průmyslu a horlivý antisemita se totiž snažil nejen o dokonalou disciplínu na pracovišti (třeba tím, že během pracovní doby spolu jeho dělníci nesměli mluvit). Navíc chtěl přetvářet i 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější