Spojenci na baterky? Co se reálně stane, když vláda nedá na obranu dvě procenta HDP
Poprvé od roku 2014 z úst rozhodujících vládních činitelů znějí náznaky, že Česko má v plánování armádních výdajů příliš velké oči. Bezpečnostní prostředí ve světě se přitom nelepší. Co se v praxi stane, pokud armádní rozpočet neporoste ke dvěma procentům, nebo dokonce ustrne na 1,4 % HDP, jak navrhuje šéf ČSSD Jan Hamáček?
V roce 2026 zasahuje východ Evropy bezpečnostní krize. Posílení východního křídla NATO se kromě Američanů, po dvou mandátech vlády prezidenta Trumpa z Evropy prakticky stažených, neúčastní Češi, kteří už předem ohlásili: „Promiňte, těžkou brigádu, kterou jsme do společné obrany slíbili, ještě nemáme. Ani logistický prapor, který měl zprůchodnit Česko pro spojenecké síly.“
O rok později žádá Česko alianční partnery, aby pokryli jeho vzdušný prostor, protože nemá náhradu za doslouživší stíhačky Gripen.
V dalším roce, když vypuká migrační krize, Česko navíc čelí velkému kybernetickému útoku a nepokojům vyvolaným masivní dezinformační kampaní. Žádá spojence o pomoc podle známého článku 5 o společné obraně. Reakcí jsou vyhýbavé odpovědi, že má každý svých problémů dost…
Konec fikce, která patří k těm temnějším scénářům budoucnosti Evropy, jež si lze představit. Výroky vrcholných představitelů z obou koaličních stran – premiéra Andreje Babiše, ministryně financí Aleny Schillerové i vicepremiéra Jana Hamáčka – nicméně naznačují, že se Česko pustí proti aliančnímu proudu a zpomalí výdaje na modernizaci armády. Babiš zpochybnil v ČT české závazky slovy, že nejsou „vytesané do kamene“. Šéfka státní kasy Schillerová zase o cílových dvou procentech HDP řekla, že „je to obrovská částka“ a není schopna říct, zda bude k dispozici. „Rozhodně by to nesmělo být na úkor toho, že neporostou důchody,“ uvedla.
V krátkodobém pohledu budou vládní politici moci ve volebním roce 2021 pokrátit dvě procenta na obranu ve prospěch voličsky zajímavějších oblastí. „Zvýšení výdajů na obranu na tuto úroveň znamená téměř 60 miliard korun navíc. To je obrovské číslo v situaci, kdy se ČSSD pere doslova o každou miliardu na rodičovský příspěvek, penze, slušné platy hasičů, policistů, sestřiček nebo na školství či dopravu,“ připustil pro LN Hamáček, dříve stínový ministr obrany.
Zpožděné obrněnce?
Ministerstvo obrany dosud počítá s tím, že výdaje na armádu porostou tempem, k němuž se Česko v NATO zavázalo, a tento závazek od roku 2014 opakovaně potvrzovalo. „Uvedené prostředky vyjadřují konkrétní podíl státu na reciproční alianční obraně a jsou potřebné pro naplnění úkolů armády,“ říká mluvčí resortu Jiří Caletka.
Řečeno jinak: ty peníze resort obrany považuje za potřebné, aby mohla armáda splnit zadání, které jí politici dávají (skrze strategické dokumenty, v nichž se například říká, jaké schopnosti a prostředky, třeba tanky či stíhačky, má vojsko mít).
Základní úkol, k němuž se Česko hlásí, je, že v roce 2026 dokáže postavit do pole na půl roku
