Oscar pro Parazita nadchl filmové fajnšmekry, ale vyvolává otázky nad smyslem a pravidly této ceny
Čekalo se, jak na letošním udílení Oscarů dopadnou tuzemští zástupci Dcera a Králíček Jojo, ale nakonec jejich neúspěch přehlušilo bezpredecentní vítězství Parazita. Triumf jihokorejského hitu v hlavních kategoriích potvrzuje, že Oscaři už řadu let hledají a nenacházejí svůj záběr, účel a smysl.
Devadesát dva let je dlouhá doba, za kterou se změní každý průmysl – včetně filmového. Přinejmenším americkou kinematografii nyní mění nové způsoby distribuce (a financování) filmů zavedené hráči, jako jsou Netflix a Amazon. Hollywood, který kdysi budovali imigranti z Evropy, si zvykl na příliv tvůrců z Mexika. Trh válcují disneyovské podívané, ať už s nálepkou Marvelu, Star Wars, Pixaru, nebo samotného studia Disney, které díky marketingu každý rok znovu a znovu překonávají rekordy v návštěvnosti, ale po tvůrčí stránce přinášejí jen máloco nového.
Udílení cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), jehož 92. ročník právě proběhl, se potýká nejen s novými trendy, nýbrž i s klesající sledovaností či tlakem veřejnosti například na zavedení větší etnické pestrosti nominovaných nebo na reflexi hnutí #MeToo. Akademie zkouší vynechávat osobu moderátora, posouvá udílení na dřív, rozšiřuje počet nominovaných v kategorii nejlepší film, loni přejmenovala kolonku nejlepší neanglicky mluvený film na nejlepší zahraniční film – a nakonec letos nechává zahraniční film dominovat nejen v ní, ale i v kategoriích nejlepší film, režie a původní scénář.
Oscarově nejlepšími filmy se v posledních dekádách staly třeba snímky The Artist, Milionář z chatrče nebo Poslední císař, ve kterých se toho anglicky taky moc nenamluvilo (The Artist byl navíc téměř němý). Neanglicky mluvené filmy v průběhu let vynášely nominace hlavně v kategorii scénář (Federico Fellini, Ingmar Bergman, Alfonso Cuarón, Pedro Almodóvar…). Až dosud se však nikdy nestalo, že by neanglicky mluvený snímek získal Oscara za nejlepší film: žánrová hříčka Parazit, kterou napsal a režíroval Jihokorejec Pong Čun-ho, v tomto ohledu znamená radikální změnu.
Ne nejlepší, ale nejčastěji jmenovaný
Jako u všech výročních cen i u Oscarů platí, že jde o statistiku. Vítězové nejsou „nejlepší“; jsou výsledkem
