Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Noční můra ropných šejků se jmenuje frakování. USA se mohou stát z dovozce ropy vývozcem

Frakovací těžba ve Wyomingu. Foto: EcoFlight
Frakovací těžba ve Wyomingu. Foto: EcoFlight

V roce 2005 dovážely Spojené státy americké ze zahraničí 12,5 milionu barelů ropy denně. O dva roky dříve na opačné straně planety svrhly koaliční síly iráckého samovládce Saddáma Husajna, okupovaná země se však ponořila do guerillové války a chaotického násilí. Odpůrci Bushovy administrativy všude na světě tyto dvě skutečnosti spojili.

„No blood for oil!“ znělo heslo na transparentech vlajících nad zástupy demonstrantů od Washingtonu po Auckland.

USA dnes, tedy v roce 2018, dovážejí zhruba pětinové množství ropy než tehdy – 2,5 milionu barelů denně – a prognóza pro jaro 2019 říká, že toto číslo poklesne někam k 1,4 milionu barelů. Ke konci příštího roku by mělo být ještě výrazně menší, jen 400 tisíc barelů denně. Nula je v dohledu, snad již pro rok 2020. Po jejím dosažení by se Spojené státy změnily ve vývozce ropy.

Když jím byly naposledy, Winston Churchill právě pronášel plamenné projevy do britského rozhlasu, aby posílil vůli svého národa k boji proti nacistické hrozbě. Do televize jít nemohl, protože na ostrovech ještě neexistovala.

Hydraulické frakování, netradiční postup, který za silou americké ropné ekonomiky stojí, je značně kontroverzní technologie. Ochránci přírody se obávají kontaminace spodních vod jedovatými chemikáliemi a karcinogeny. Jejich obavy byly z velké části potvrzeny studiemi úřadu EPA. Těžba vytváří značné množství jemného křemíkového prachu, který způsobuje řadu plicních onemocnění. Panuje také podezření, že frakování vede k nárůstu frekvence zemětřesení. Zda mohou vznikat i zemětřesení větší a ničivější, zatím není jasné.

Hydraulické štěpení (frakování) je postup těžby, při kterém se do křehkých sedimentárních hornin tlačí směsice vody, písku a určitých chemikálií. Přetlak horniny roztříští a uvolní z nich lehké suroviny, jako je zemní plyn a ropa. Ty vystoupají směrem k povrchu země, kde jsou dalším průmyslovým vybavením zachyceny.

Efektivita frakování zatím není příliš velká, získá se jím jen 10 až 12 procent skutečného obsahu surovin. Je však možno jej používat i pro těžbu ze značně hlubokých ložisek (v současné době až 3 km). Ložiska jsou také velmi rozsáhlá a nacházejí se i mimo tradiční oblasti těžby. V Evropě má značné zásoby například Itálie či Estonsko. 60 % světové frakovací těžby se dnes odehrává v USA, na druhém místě je Kanada.

Některé americké státy, například New York, Maryland a Vermont, na svém území frakování zakázaly, v jiných (Kalifornie) je předmětem intenzivní politické debaty směřující k témuž. Spojené státy jsou však federací padesáti značně odlišných států. V řídce osídlených oblastech vnitrozemí mají místní obyvatelé jiné priority než na hustě zalidněném a bohatém kalifornském pobřeží.

Příkladem takového místa je gigantické ložisko Permian na pomezí Nového Mexika a západního Texasu. Jeho kapacita se odhaduje na 43 miliard barelů. V oblasti, kde Permian leží, jen málokde stoupá hustota osídlení nad 10 osob na kilometr čtvereční; z hlediska evropských standardů je to skoro pustina. Environmentálně motivovaný odpor tu není ani zdaleka tak silný jako na obou oceánských pobřežích.

Frakovací technologie je známá dlouho, výše zmíněný Churchill se ještě dožil

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Ekonomika, Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější