Náměstí Borise Němcova nechá Kreml zřejmě v klidu, umí smrt zavražděného lídra opozice využívat ve svůj prospěch
Glosa Michaela Romancova: Stane se z přejmenování pražského náměstí před ruskou ambasádou podobná kauza jako v případě Koněvovy sochy či uvažovaného pomníku vlasovcům? V Moskvě, ostatně stejně jako v Praze, si pochopitelně jsou vědomi skutečnosti, že přejmenování má jak symbolický, tak i politický rozměr. Zároveň se však nejedná o téma, které by v tento okamžik Rusko nějak zásadně iritovalo.
Vše nasvědčuje tomu, že se koncem února Velvyslanectví Ruské federace v Praze „přestěhuje“ na novou adresu – na náměstí Borise Němcova. Nebude se jednat o stěhování fyzické, ale o symbolický akt, kdy dosavadní náměstí Pod Kaštany dostane u příležitosti pátého výročí smrti opozičního politika a někdejšího ruského vicepremiéra (úřad zastával v letech 1997–1998) nový název.
Zároveň s tím by prý mohla vzniknout i promenáda Anny Politkovské, novinářky, která byla v Moskvě zavražděna již v říjnu 2006. Podle vyjádření primátora Zdeňka Hřiba Praha nemá v úmyslu Rusko jakkoli provokovat, ale chce uctít památku zavražděného ruského politika (případně zavražděné novinářky).
Připomeňme, že pražský magistrát hovořil podobně i v případě „sesterské“ smlouvy mezi Prahou a Pekingem, avšak navzdory deklarované dobré vůli pražských zastupitelů jsme byli svědky mezinárodního skandálu. Jak Peking, tak například místní vláda v Šanghaji vnímaly problém zcela jinak. Proč však tentokrát, na rozdíl od kauzy „Koněv“ či uvažovaného řeporyjského „pomníku“ vlasovcům, nejspíš k žádnému pozdvižení nedojde?
Němcov? Ale vždyť jsme to vyšetřili
Přejmenování náměstí před ruským velvyslanectvím má jak symbolický, tak politický rozměr. Toho jsou si vědomi
