Deník N

Češi si přejí konec uhlí, budoucnost vidí v energii ze slunce, vody či větru. Nic ale nechtějí uspěchat

Aktivisté hnutí Greenpeace na těžební věži slovenské společnosti HNB v Novákách protestovali proti těžbě uhlí. Foto: Tomáš Halász, Greenpeace
Aktivisté hnutí Greenpeace na těžební věži slovenské společnosti HNB v Novákách protestovali proti těžbě uhlí. Foto: Tomáš Halász, Greenpeace

Nynější model české energetiky podle většiny lidí patří do minulosti. Víc než tři čtvrtiny Čechů chtějí, aby se budoucnost země obešla bez uhlí. Téměř polovina dotázaných se navíc kloní k tomu, aby Česká republika směřovala k získávání energie založené hlavně na obnovitelných zdrojích. Změna by ale podle nich měla nastávat postupně. Pětina respondentů by si ale přála, aby se v Česku uhelné elektrárny zavřely do deseti let. Vyplývá to z průzkumu agentury Median, který má Deník N exkluzivně k dispozici.

V době, kdy planeta směřuje k oteplení minimálně o 1,5 °C, a některé scénáře varují dokonce před nárůstem o 7 °C do konce století (oproti době před průmyslovou revolucí), se mezi řešeními, jak předejít nevratným změnám, často skloňuje útlum energetiky založené na uhlí.

K tomu nabádají nejen vědci nebo čelní představitelé OSN, ale podle čerstvého průzkumu také většina české veřejnosti: jen desetina oslovených by si přála zachovat v tuzemsku stávající mix uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů, naopak 76 % dotázaných by se od současné energetické cesty chtělo odklonit.

„Na uhelnou energetiku jsme se ptali z několika úhlů a odpovědi byly konzistentní. To potvrzuje, že lidi téma zajímá a že chtějí změnu. Ta zároveň nemá být radikální. Ale podle velké části veřejnosti má nastat,“ shrnuje výsledky Michal Geisler ze společnosti Median, jeden z autorů průzkumu. Spolu s kolegy se na otázky o budoucnosti české energetiky zeptal 1042 respondentů starších osmnácti let z celé země.

Téma je aktuálně živé jak na evropské, tak na státní úrovni. Zatímco některé západní země už mají plán, jak s uhlím skoncovat, v Česku teprve vzniká. Takzvaná uhelná komise složená ze zástupců úřadů, průmyslu i odborníků a aktivistů nyní vytváří a posuzuje jednotlivé scénáře. Svůj návrh na útlum a konec spalování uhlí předloží vládě letos v září.

Spalování uhlí má v tuzemsku zásadní podíl na množství emisí vypouštěných do vzduchu. Z tuzemské energetiky, hlavně z uhelných elektráren, pochází v součtu kolem 40 % objemu emisí skleníkových plynů.

Muži upřednostňují jádro

Kabinet nyní preferuje, aby budoucí energetický mix stál do velké míry na jaderných elektrárnách. U Evropské komise si dokonce v prosinci prosadil, že k dosažení uhlíkové neutrality (rovnováhy mezi množstvím vypouštěného a zachyceného uhlíku, pozn. red.) do roku 2050 jádro využije.

Česká veřejnost to ale s jadernou energií nevidí tak jednoznačně. Dělí se na dva hlavní tábory. „O něco větší

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější