KSČM jako realitní magnát. Domy a byty má v 70 městech, ročně vydělá 25 milionů
V roce 2017 získali komunisté necelých osm procent hlasů. Šlo o jejich nejhorší výsledek od vzniku KSČ v roce 1921. Neúspěšně pro stranu skončily také letošní komunální a senátní volby, což v důsledku znamená i výrazné finanční ztráty. V součtu s vymírající členskou základnou to pro stranu znamená problém. Deník N analyzoval, jak na tom KSČM je s financemi a majetkem.
V minulém volebním období disponovali komunisté 33 poslaneckými mandáty, což jim ročně zaručovalo do stranické kasy příspěvek téměř 40 milionů. Letos za svůj poslanecký klub inkasují již pouze 23,5 milionu. Pro příští roky jim rovněž vypadnou peníze za poslední senátní mandát, který neobhájili, a také milion ročně za chybějící čtyři pražské zastupitele.
"Každá firma čas od času zvažuje svou ekonomiku a optimalizuje či konsoliduje. Je pravda, že jsme ve fázi úspor," přiznává pro Deník N poslanec Jiří Dolejš. "Snažíme si udělat rezervy na všechny blížící se i mimořádné události, jako jsou třeba volby. Jsme velká strana a máme strukturu v každém okrese, což se projevuje i na vyšších nákladech," doplňuje.
Podle výročních zpráv vynakládají komunisté ročně na své zaměstnance zhruba 50 milionů korun, což je oproti jiným stranám nezvykle vysoké číslo. Například KDU-ČSL, která je další velkou stranou co do počtu členů, vynaložila v roce 2017 na mzdách zhruba 18,5 milionu, sociální demokraté 14 milionů a občanští demokraté 29 milionů. Ostatní strany jsou početně výrazně menší. Konkrétně sociální demokraté jsou ohledně financí v horší situaci než KSČM. Jejich majetku a financování jsme se věnovali v tomto textu.
Velká členská základna by na druhou stranu měla být z pohledu financí výhodou, pokud jde o výši členských příspěvků. Tedy teoreticky. Komunisté se potýkají se stárnutím straníků. "Počet členů nás sice dává na první místo, ale základna je přestárlá a důchodci nebudou platit vysoké členské příspěvky. Ty horko těžko udrží
