Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Slavný husitský chorál všichni zpíváme chybně

Detail prvního zápisu písně Ktož jsú boží bojovníci v Jistebnickém kancionálu Foto: Národní muzeum
Detail prvního zápisu písně Ktož jsú boží bojovníci v Jistebnickém kancionálu Foto: Národní muzeum

Co všechno mohou ještě vědci vybádat o nejstarším českém kancionálu? Kromě toho, že našli další indicie k místu jeho vzniku – ne, Jistebnice to není –, zjistili, že už od dob Bedřicha Smetany zpíváme píseň Ktož jsú boží bojovníci špatně. Rukopis navíc není pouze kancionálem.

„Všichni známe píseň Ktož jsú boží bojovníci a všichni to zpíváme rytmicky špatně,“ odhaluje s úsměvem jedno z tajemství Jistebnického kancionálu muzikoložka Hana Vlhová-Wörner z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Už od dob Bedřicha Smetany totiž dáváme důraz na opačné slabiky a tím vzniká jiná rytmizace.

Vědkyně v kavárně vytleskává rytmus známé středověké písně a k tomu zpívá. Pro čtenáře těžko zprostředkovatelný zážitek, zkusíme to alespoň vysvětlit. Kdo by středověkou válečnou píseň neznal, doporučujeme poslechnout si první sloku v podání Českého pěveckého sboru a dobře si všimnout významné pomlky mezi slovy „boží bojovníci – a zákona jeho“. Přesně tato pomlka v původním zápisu nikdy nebyla a je to právě ona, která mění rytmus celé písně.

„Smetana za to nemůže, symfonické básně Tábor a Blaník nedělal podle originálu, ale novějších zápisů. Už sto let po vzniku kancionálu

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější