Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-čínské objímání: Když Paroubek snil o pekingské kachně v Praze, učil se i od komunistů

Premiér Jiří Paroubek si v červnu 2005 prohlédl Zakázané město v Pekingu. Foto: ČTK
Premiér Jiří Paroubek si v červnu 2005 prohlédl Zakázané město v Pekingu. Foto: ČTK

Buldozer české politiky Jiří Paroubek byl prvním předsedou vlády, který do Česka dostal čínského premiéra na oficiální návštěvu. První porevoluční česko-čínské sblížení doprovázely demonstrace i kritika, že se byznys dělá na úkor lidských práv. Tehdejší události popisujeme v dalším dílu seriálu Česko-čínské objímání.

Je rok 2004 a začíná oteplení v česko-čínských vztazích. Na Hradě před rokem vystřídal Václava Havla Václav Klaus. Země míří do Evropské unie a jen dva týdny před vstupem vyráží hlava státu na zahraniční cestu do Číny – jako první prezident od sametové revoluce. S sebou bere významné firmy jako Škodovku či PPF. Obě později v zemi středu výrazně uspějí.

Klaus se tehdy zčásti distancoval od Havlova přístupu. Podle něj existovaly v Česku dva názorové proudy. Jeden viděl jen ekonomické výhody, zatímco politika a lidská práva pro něj byly vedlejší. Druhý popsal Klaus následovně:

„Domnívám se, že ve vztahu k Číně můžeme setrvávat v přezíravém opovržení majitelů jedné jediné pravdy a mesiášů lidských práv a za jediný politicky přípustný postoj z naší strany považovat ignorování, povýšené mentorování nebo drobné politické provokace. Jsem přesvědčen, že oba přístupy jsou špatné,“ shrnul Klaus ve své eseji pro MF Dnes s názvem Před návštěvou Číny.

Jeho předchůdce Havel asijskou velmoc nikdy nenavštívil, neboť mu porušování lidských práv totalitním režimem vadilo. S jeho odchodem z politiky do role občanské autority ale Česká republika začala pozvolna zaujímat vůči Číně pragmatičtější přístup.

Po vstupu do Evropské unie se Česko stalo pro Čínu mnohem atraktivnější. Komunistická velmoc do té doby považovala zemi s téměř o třetinu menším počtem obyvatel, než má Peking, za okrajovou a tamní ministerstvo zahraničí ji řadilo do regionu východní Evropa až střední Asie. Nyní byl nový člen EU vnímán jako součást Evropy, kam spadaly i vyspělé a bohaté západní státy.

Peking už v té době netrápila izolace jako na počátku 90. let po masakru na náměstí Nebeského klidu, nicméně na něj například bylo stále uvaleno embargo EU na dovoz zbraní. Od roku 2003 také v zemi začalo období rekordního

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější