Annegret a Sabine. Dva orkány, které se prohnaly Německem

První spořitelny se v německých městech objevily zkraje 19. století. Povinné zdravotní pojištění zavedl říšský kancléř Otto von Bismarck v roce 1883. Také politickou stabilitu mají Němci hodně rádi, ale touha po ní je už jednou svedla na dost špatnou cestu. Podruhé už osud země do rukou diktátora svěřit nechtějí. V tomto duchu proto sepsali v roce 1949 svou ústavu. Spolkovou republiku od té doby určují dvě velké národní strany – křesťanští a sociální demokraté, jejichž krédem je heslo „na prvním místě osud státu, ne strany“.

Politická stabilita se názorně odráží v dlouhých funkčních obdobích kancléřů. Konrad Adenauer vládl 14 let, Helmut Kohl 16 a kancléřka Angela Merkelová, pokud její vláda vydrží do příštího roku, bude stát v čele Německa stejně dlouho jako Kohl. Jen pro srovnání: Česká republika má k dnešnímu dni 12 premiérů, v Německu by si po dobu existence samostatného Česka vystačili jen se dvěma.

Ovšem tento uklidňující a někdy možná až uspávající politický klídek se v Německu otřásá v základech. Sociální demokraté z SPD se z někdejší velké partaje smrskli na jednu z mnoha. Křesťanští demokraté jsou na dobré cestě za nimi.

V pondělí v Berlíně šéfka CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová překvapila shromážděné předsednictvo. Prostě řekla, že končí. Ztratila autoritu a bez silné podpory strany se o post kancléřky ucházet nebude. Na takové věci není CDU zvyklá. Ukazuje to nicméně, v jak špatné kondici tato strana je.

Příští měsíce nebude politika ve spolkové republice ani nudná, ani uspávající. A právě proto ani ne příliš stabilní. Bude to rozhodně napínavé, protože tímto týdnem počínaje se rozjíždí velká show: Hledá se