Deník N

Maratonci v „zázračných“ botách lámou rekordy. Začátečníka uženou, varuje trenér

Růžový model bot Vaporfly od společnosti Nike je mezi dálkovými běžci momentálně velmi oblíbený, což potvrzuje momentka z víkendového závodu v japonském Marugame. Foto: ČTK/AP/Kota Kawasaki
Růžový model bot Vaporfly od společnosti Nike je mezi dálkovými běžci momentálně velmi oblíbený, což potvrzuje momentka z víkendového závodu v japonském Marugame. Foto: ČTK/AP/Kota Kawasaki

Doba, kdy měla běžecká obuv hlavně chránit chodidla závodníků, je nenávratně pryč. Ví to i vedení světové atletiky, které na konci ledna zavedlo omezení pro běžecké boty. Na olympiádě v Tokiu tak už závodníci budou závodit pouze v botách, které jsou alespoň čtyři měsíce na trhu a mají maximálně čtyři centimetry vysokou podrážku, ve které mohou mít ukrytý nanejvýš jeden pevný plát. Jinými slovy, atleti v posledních letech posouvají rekordy dost možná i díky technologickému dopingu, který se běhání na rozdíl od ostatních sportů dlouho vyhýbal.

V polovině října zaběhl Keňan Eliud Kipchoge trasu dlouhou 42 kilometrů a 195 metrů jako první člověk pod dvě hodiny (1:59:40). K neoficiálnímu rekordu mu pomohlo mimo jiné jednačtyřicet elitních vodičů, doprovodné vozidlo s laserovou čárou, která určovala potřebné tempo – a také běžecké boty, ve kterých by pětatřicetiletý maratonec do oficiálního závodu už dnes nastoupit nemohl.

Kipchoge běžel v prototypu Alphafly od oděvního a obuvnického gigantu Nike. Boty mají v mezipodešvi a podrážce tři karbonové pláty a mezi nimi dvě vzduchové kapsle. „Je to jako běžet na trampolínách,“ cituje britský Guardian amerického běžce Jakea Rileyho, devátého muže z loňského maratonu v Chicagu.

Na olympiádě v Tokiu ale Kipchoge, Riley ani další elitní běžci už v prototypech běžeckých bot závodit nebudou. Vedení World Athletics (WA, dříve IAAF) totiž změnilo pravidla pro využití nových modelů pro oficiální závody včetně vrcholu letošního sportovního roku v Japonsku.

Od 30. dubna letošního roku nesmějí atleti používat boty, které jsou na volném trhu dostupné kratší dobu než čtyři měsíce. Navíc nesmí mít podrážku vyšší než 40 milimetrů, ve které bude povolen pouze jediný karbonový nebo jiný pevný plát. Může se dokonce stát, že rozhodčí budou před závodem i po něm běžcům kontrolovat jejich obuv. „Věřím, že nové nařízení pomůže nastavit stejné podmínky pro sportovce i výrobce obuvi před olympijskými hrami v Tokiu 2020,“ vysvětlil šéf světové atletiky Sebastian Coe.

„Podle mě je dobře, že se odpovědní lidé začali zajímat o boty, ve kterých atleti překonávají běžecké rekordy. Mohlo by se stát, že by v budoucnu šlo spíše o technologický závod než o samotné závodění sportovců,“ říká česká běžkyně Marcela Joglová, dvacátá na loňském mistrovství světa v Dauhá. „Technologický pokrok

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sport

V tomto okamžiku nejčtenější