Deník N

Notes: Půjčte jim na tři roky Špindl a nepoznáte ho

Koronavirus se šíří a není příjemné to sledovat, přestože u nás pořád bezprostřední nebezpečí nehrozí. Američtí demokraté monumentálně zpackali začátek primárek, nahráli Trumpovi na smeč. Přestavba Špindlerova Mlýna na českou verzi Val d’Isère se rozjíždí.

A dále: antisemitská literatura je v ČR nadále v prodeji, zmizel jen nejkřiklavější titul. Klienti domova pro lidi s mentálním postižením ve Vejprtech, na něž upozornil požár, nežijí důstojně. Návrh zkrátit volby na jeden den se nelíbí školám. Olomoučtí archeologové objevili a zdokumentovali nejstarší dřevěnou studnu na světě. Vybral a okomentoval Petr Koubský.

Největší světovou zprávou zůstává šíření viru 2019-nCoV. Máme k němu několik novinek. Ani ne tak přesná čísla, ta se mění každou hodinu (můžete je sledovat ze stejného zdroje jako my, jestli chcete, ale na náladě vám to nepřidá), ale spíš přehled toho, co už lékaři a biologové vědí, jaké léky se osvědčují (žádná sláva), jak dlouho potrvá, než bude k dispozici vakcína (nejméně půl roku, ale spíš více), kolik lidí na koronavirus umírá (dvacetkrát víc než na chřipku). Dobrých zpráv je málo. Jen jedna: pořád to je co do počtu nakažených malá epidemie a pořád ještě se nerozběhla nikde mimo Čínu. Do jaké míry a na jak dlouho je možné izolovat zbytek světa od jedné z největších a nejvýznamnějších zemí, to je teď nejspíš ta hlavní otázka. Kromě zmíněného přehledu novinek o koronaviru, jehož sepsání připadlo na mne, máme k témuž tématu také komentář. Jeho autorem je Jiří Pehe a řeší v něm otázku, co jsme se od koronaviru dověděli o globalizaci.

Jestli to společnosti Melida půjde podle plánu, Špindlerův Mlýn za tři roky nepoznáte. Není to nadsázka: v krkonošském letovisku se chystá grandiózní rozšíření lyžařského areálu, které propojí sjezdovky na Medvědíně a ve Svatém Petru. Kdo to tam nezná, těžko si to představí, kdo to tam zná, představí si to ještě obtížněji. Projekt už má ale část financování (celkem má stát miliardu) a co víc, získal ekologické povolení EIA, které mělo teoreticky být hlavní překážkou. Eliška Hradilková Bártová se na Melidu a její okolí zaměřila z hlediska, které je její specializací: v rámci našeho volného cyklu Zákulisí moci zjišťovala, kdo za projektem reálně stojí. Jako obvykle z toho vyšel pavoukovitý obrázek s mnoha zajímavými jmény. Protože Špindl je Špindl a české elity rády lyžují.

Proč zastavil státní zástupce Šaroch trestní stíhání Andreje Babiše mladšího? Máme k dispozici část dokumentu, kde se to zdůvodňuje. Čtěte v článku Lukáše Prchala.

V americkém státě Iowa se konaly první demokratické primárky letošního turné – a skončily fiaskem, nepodařilo se sečíst hlasy, a tím pádem se ještě neví, kdo vyhrál. „Republikáni,“ řekl prezident Trump a nejspíš má pravdu. Na ostudě Demokratické strany se však kromě vadného softwaru podepsal i archaický způsob, jakým se právě v Iowě volí. Nechte si ho vysvětlit od Kirilla Ščeblykina.

Před několika dny jsme psali o tom, že se v ČR volně prodává antisemitská literatura včetně knih popírajících holokaust, což je nejen nechutné, ale může to být i trestné podle § 405 trestního zákoníku. Lukáš Prchal, který se u nás touto kauzou zabývá, dnes přišel s novinkou – nejkřiklavější z problematických titulů Mýtus šesti milionů od Davida L. Hoggana, jeden ze základních textů popíračů holokaustu, přestal nabízet velký knižní distributor Pemic Books. Jeho zástupci řekli, že tak neučinili z vlastní vůle, ale požádal je o to vydavatel. Jiné skvosty, mezi nimiž vyniká například dílo Obřezaná republika (jeho autorovi nebudeme dělat reklamu tím, že bychom ho zde jmenovali, stačí si na to sám), jsou nadále k dostání.

Ze slovenského Denníku N jsme převzali (a přeložili – já jako starší člověk se tomu pořád ještě divím, ale překládat ze slovenštiny je prý kvůli srozumitelnosti už dávno nezbytné) komentář Patrika Garaje o tom, že ne každý, kdo volí extremisty, extremistou je. Garaje samozřejmě inspirovala předvolební situace v jeho zemi (Kotlebova ĽSNS si v průzkumech stojí velice dobře, možnost, že by mohla volby vyhrát, zůstává reálná), ale tutéž úvahu lze aplikovat i u nás a vlastně kdekoli: část Garajova textu vychází z přednášky Theodora W. Adorna, který tehdy reagoval na situaci v Německu v roce 1967.

Před dvěma týdny vzbudil velkou pozornost požár v severočeských Vejprtech. V domově pro lidi s mentálním postižením tam zahynulo osm osob. Jana Ustohalová se dnes k tématu vrací v širších souvislostech. Jak vlastně klienti takového zařízení žijí? Jaké prostředí je obklopuje? Jedno je jisté: já bych tam žít nechtěl a vy taky ne. Přečtěte si to a zamyslete se také nad argumenty sdružení poskytovatelů sociálních služeb zvaného Jednota pro deinstitucionalizaci.

Když se něco většího staví, předepisuje zákon provést předem tzv. záchranný archeologický výzkum. Pod chystanou dálnicí D35, zhruba uprostřed mezi Chrudimí a Vysokým Mýtem, tak našli olomoučtí archeologové věc, která vypadá jako bedna a kterou identifikovali jako bednění studně. Ovšem studně staré skoro 7300 let – neboli nejstarší dřevěné studně na světě. Svůj objev teď publikovali. S ředitelem Archeologického centra Olomouc Jaroslavem Peškou o tom mluvila Adéla Skoupá.

Zaujmout by vás mohly tři kulturní recenze. Saša Hrbotický chválí muzikál Elefantazie, který se hraje v pražském Divadle ABC. Petr Frinta zas ocenil novelu Mlha nad Iquique, kterou napsal mladý chilský spisovatel Diego Zúñiga. Knížku si přečtu, muzikál… to se teprv ukáže, na muzikály moc nejsem. Ale recenze je napsaná tak sugestivně, až mě to láká. Třetí z kulturních tipů se trochu vymyká běžné nabídce. Ne proto, že za ním musíte do Německa, ale kvůli síle zážitku a nepříjemným otázkám, jež klade. V bývalém drážďanském plynojemu se nachází multimediální instalace, která připomíná vybombardování města v únoru 1945 a evokuje tehdejší atmosféru. Expozici navštívil Ján Simkanič.

Mají se volby zkrátit na jeden den z dnešních dvou? Navrhuje to ministerstvo vnitra, ale nelíbí se to školám, protože právě tam se nejčastěji nacházejí volební místnosti – a volby by kolidovaly s výukou, což mimo jiné přináší bezpečnostní problémy. Možná si to ani neuvědomujete, ale do většiny českých škol dnes jen tak neproklouznete, nepustí vás tam – což je dobře. Výjimka, byť pro volby, nepřipadá vedení škol jako dobrý nápad. Více najdete v článku Jana Tvrdoně.

Vysílá Studio N: Dnešní podcast je věnován koronaviru, mne jako autora článku na toto téma zpovídá Filip Titlbach. Nejsem si jist, jestli jsem něco nepopletl, čísel je při epidemii k zapamatování hodně. Najdete-li chybu, napište.

Co najdete ve středečním tištěném vydání

  • Česká vláda se chce soudit s EU kvůli pozastavení dotací pro Agrofert.
  • Zdravotní pojišťovny neproplácejí tzv. tekutou biopsii, šetrnější vyšetření při diagnostice nádorů.
  • Ohromilo nás, co už ti lidé uměli: rozhovor s ředitelem Archeologického centra Olomouc Jaroslavem Peškou o nejstarší dřevěné studni světa.
  • Památník ticha na nádraží Praha-Bubny, připomínající holokaust, převezme od pražského magistrátu stát.
  • Hongkongští lékaři stávkují proti vládě, která podle nich nedostatečně chrání zdraví veřejnosti v době epidemie.
  • Demokratická strana nedokázala v Iowě sečíst hlasy.
  • Rozhovor se Světem Lustigem, vnukem spisovatele Arnošta Lustiga.
  • Zážitky z drážďanské multimediální expozice připomínající bombardování v roce 1945.
  • Rozhovor s Norou Sopkovou, filmovou dekoratérkou, která je za svou práci na filmu Králíček Jojo nominovaná na Oscara.
  • Vyrobili francouzští vědci kovový vodík? Pokud ano, je to velká věc.
  • Přestupy českých fotbalistů do zahraničí po dlouhé pauze zas vynášejí velké peníze.

Věci hodné pozoru odjinud

Světlušky mají problém s rozmnožováním. Těžko se totiž navzájem najdou – jejich světélka přesvítí všudypřítomný světelný smog, a to i mimo velká města. (Podobný problém mají i lidé: Facebookem koluje vtip, podle nějž je dnes nejoblíbenější milostná poloha „na světlušku“ – dva v posteli zády k sobě, každý zabraný do svého telefonu.)

Performer Simon Weckert, který v Berlíně vytvořil fiktivní dopravní zácpu na mapách Google, když se prošel městem s devadesáti devíti zapnutými telefony. Krásný vtip a zároveň názorná ukázka, jak digitální technologie fungují. (Mohl si k tomu prozpěvovat Nenu: „Neunundneunzig Luftballons, auf ihrem Weg zum Horizont…“, anebo spíš „Neunundneunzig Telefone, auf ihrem Weg zu Stau-Zone…“.

Nigérie se stává technologickou velmocí.

Jak to bylo s LSD v Československu v šedesátých letech. (Drobné věcné chyby, ale velice zajímavé a pěkně napsané – je mi líto, že jsem to nenapsal sám. Koneckonců, chodil jsem na chemickou školu.)

Empepa.net – skvělý, opravdu skvělý blog pro milovníky turistiky po Česku a Slovensku, včetně trochy lezení v Tatrách.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější