Virus se šíří, před ním kráčí strach. Čtrnáct dní s 2019-nCoV

Ani po dvou týdnech od chvíle, kdy si epidemie koronaviru 2019-nCoV povšimla světová média a širší veřejnost, není jasno, pokud jde o jeho pravděpodobné důsledky. Nadále platí, že jde o událost mnohem menšího rozsahu – a co do počtu mrtvých, menší závažnosti –, než jsou sezonní epidemie chřipky. Jedna z nich, mimochodem, právě probíhá i u nás. Odborníci nemění své rady, nabádají k ostražitosti, ale především k tomu, že je třeba vyvarovat se paniky. Ta druhá rada často padá na neúrodnou půdu.

Neznámo

Co je tedy nového? V okamžiku uzávěrky tohoto textu je oficiálně nahlášeno 17 485 nemocných (z toho 99 % v Číně) a 362 mrtvých (všichni až na jednoho v Číně). To odpovídá smrtnosti (odborný termín pro počet úmrtí vyvolaných konkrétní nemocí) ve výši 2,1 %.

Což není málo. U sezonní chřipky jde obvykle o 0,1 %. Virus 2019-nCoV je tedy zhruba dvacetkrát nebezpečnější než obyčejná chřipka, aspoň podle oficiálních čísel. V tom je háček, protože tyto údaje jsou zcela určitě zkreslené, je však těžké stanovit, v jaké míře. Američtí virologové, které cituje list New York Times, soudí, že skutečný počet nakažených by mohl být někde kolem sta tisíc. Z toho třetina nemusí mít vůbec žádné viditelné příznaky, nákazu přesto šíří. Pokud je to pravda, klesla by smrtnost na mnohem přijatelnějších 0,4 %, zároveň by to ale znamenalo, že nemoc je mnohem rozšířenější, než si myslíme, a dost možná i mimo Čínu.

Virus 2019-nCoV však není – a to se dá tvrdit už s velkou pravděpodobností – tak nebezpečný jako SARS, MERS, či dokonce ptačí chřipka H5N1 objevená v roce 2013. Jejich smrtnost se počítá v desítkách procent.

Virologové a epidemiologové by teď potřebovali