Deník N

Špatná životní situace a pocit odstrčení nekvalifikují člověka jako fašistu

Voličské preference extrémní pravice před volbami na Slovensku rostou. Analýza tohoto politického proudu od Theodora W. Adorna je aktuální i po padesáti letech.

Německý filozof a sociolog Theodor W. Adorno (1903–1969) přednesl v roce 1967 na vídeňské univerzitě přednášku s názvem Aspekty nového pravicového radikalismu. Jeho vystoupení se zachovalo pouze jako zvuková nahrávka a v podobě útlé knihy s odborným doslovem bylo poprvé publikováno až loni.

V Německu text vzbudil enormní ohlas. Ukázalo se totiž, že Adornovy padesát let staré myšlenky jsou v mnoha bodech velmi aktuální. Překlad přednášky vyšel nedávno i ve slovenštině (Hadar, 2019). Můžeme se tedy ptát, do jaké míry je Adorno v otázce pravicového radikalismu relevantní i pro pochopení současné situace na Slovensku.

Německý kontext

V německých parlamentních volbách roku 1969 šlo o hodně. Vedle silných sociálních demokratů (SPD) a konzervativců (CDU/CSU) se o voliče ucházela i Národnědemokratická strana Německa (Nationaldemokratische Partei Deutschlands, NPD), subjekt, který vznikl v roce 1964 a postupně se dostal do více zemských vlád.

U voličů bodovaly postoje, že hitlerovský národní socialismus „měl i své dobré stránky“ a „alespoň vládl řád“. Rezonoval návrh znovuzavedení trestu smrti; všeobecným podhoubím změny nálad byla první poválečná recese po letech německého hospodářského zázraku. Dodejme, že voličskou základnu NPD tvořila převážně střední třída.

V parlamentních volbách roku 1969 NPD nakonec těsně ztroskotala na pětiprocentní hranici. Mnozí si vydechli. A strana se dostala do krize. Neznamenalo to však konec radikálních pravicových hnutí v Německu. Jejich znovuoživení zažívá země dnes.

Adorno toto vše

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější