Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Připravujeme seriál Česko-čínské objímání. Co od něj můžete čekat

Prezident Miloš Zeman hostí svého čínského protějška Si Ťin-pchinga na terase Strahovského kláštera, březen 2016. Foto: René Fluger, ČTK
Prezident Miloš Zeman hostí svého čínského protějška Si Ťin-pchinga na terase Strahovského kláštera, březen 2016. Foto: René Fluger, ČTK

Redakce Deníku N představuje nový seriál, ve kterém bude mapovat vývoj česko-čínských vztahů a analyzovat jejich současný stav.

Česká republika je testována, jakých hodnot si váží. Projevuje se to velmi intenzivně také ve vztazích s Čínou. Necháme se zlákat vidinou úzké ekonomické spolupráce a růstu za každou cenu, či budeme chránit základní principy, které si země vydobyla po sametové revoluci?

Byl to Václav Havel, kdo pozval hned v roce 1989 do Prahy tibetského duchovního vůdce dalajlámu. Jeho choť Olga Havlová odletěla v roce 1990 na návštěvu Tchaj-wanu, který, podobně jako my, zažíval proces demokratizace.

Z těchto jasně stanovených principů jsme hodně slevili. Zahraniční politiku dnes definuje nejen vláda, ale výrazně do ní promlouvá také Zemanův Hrad. Žádný z předchůdců Miloše Zemana se tak ostře nevymezoval proti Tibetu či naopak tak zarytě nemlčel v otázkách lidských práv. Dosud žádný prezident v novodobé historii země nebyl v Číně tak častým hostem jako současná hlava státu.

Miloš Zeman je zastáncem ekonomické diplomacie s cílem získat co nejlepší podmínky pro tuzemské firmy a přivést do Česka co nejvíce miliard investic.

Způsob, jakým nastavil vztahy s Čínou, nás přibližuje k možnému rozcestí, kdy se čínský model řízení společnosti může stát lákavějším než ten západní. Kdy ekonomické příležitosti budou postaveny nad lidská práva. Vzorem se stane prosperita, k níž není potřeba svoboda a demokracie.

Deník N se rozhodl, že v půlročním seriálu textů do hloubky zmapuje, jak se vztah České republiky s Čínou za posledních třicet let změnil a co je pro něj určující v současné době.

Budeme hovořit s přímými aktéry, kteří vztahy obou zemí na různých úrovních utvářeli a utvářejí. Popíšeme, co se změnilo uvnitř samotné Číny a jakými prostředky se hodlá prosazovat jako globální velmoc.

Chceme se dobrat porozumění tomu, jak hýbe velký byznys zahraničními vztahy a co ztratily a získaly tuzemské firmy, které expandovaly do Číny. Najít odpověď na otázku, jak nastavit vztahy s asijskou velmocí, aby byly výhodné pro obě strany. Do projektu jsme se mohli pustit také díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Asijská velmoc vzdálená téměř sedm tisíc kilometrů je nám blíž než kdy dříve. Již deset let považuje česká kontrarozvědka Čínu spolu s Ruskem za svou prioritu. Není to její rozhodnutí, činí tak z popudu vlády. Česko, země velikosti jednoho čínského provinčního města, má zároveň Pekingu co nabídnout – technologie, lidi a po vstupu v roce 2004 i cestu do Evropské unie. Ne nadarmo se při jednáních mluvilo o Česku jako o letadlové lodi pro další expanzi čínských investic.

Italský novinář Federico Rampini svou knihu Čínské století otevíral před patnácti lety citací připisovanou Napoleonu Bonaparte. „Čína je drak, který spí. Nechte ho spát. Až se probudí, otřese světem.“ Drak se probudil a technologická i ekonomická nadvláda Západu může v průběhu 21. století skončit.

Seriál, k jehož čtení vás zveme a jemuž jsme dali název Česko-čínské objímání, by vás na tuto éru měl připravit.

Seriál Česko-čínské objímání vzniká za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Čínský vliv v ČR

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější