Jak chutná brexit zapíjený francouzským vínem. Aneb britský rozbřesk schovaný za černé mraky, ze kterých pršelo

Happening, jímž se loučili stoupenci brexitu s Evropskou unií na Parlamentním náměstí v Londýně, připomínal nejvíce ze všeho exhibiční zápas týmu, kterému rozhodčí upíral drahnou dobu přiznat těsnou výhru.

V hledišti pár tisíc diváků, asi jako by šlo o vítězství mužstva místní divize. Fotbalovou atmosféru umocňovaly klipy z finále fotbalového mistrovství světa 1966, které tehdy – poprvé a naposledy v historii – vyhrála Anglie. A video smyčka klíčových projevů kontroverzního kapitána domácí „reprezentace“ Nigela Farage.

„Jednu chvíli se zdálo, že o své vítězství přijdeme,“ prohlásil k davu, který na rozbláceném trávníku proti parlamentu odpočítával nahlas posledních 25 sekund  k největší konstituční, politické a také společenské změně v moderních britských dějinách. „Náš den nakonec přišel.“

Hlavní zpravodajské relace mezitím oznamovaly dva první případy infekce koronavirem na britských ostrovech.

Ve 23:00 hlavního greenwichského času propukli přítomní v opatrný jásot. Kdesi vybuchlo pár petard. Nikdo necinkal klíči ani sklenkami šampaňského – ochranka zabavovala alkohol na hranici policejního kordonu, který v poloměru zhruba padesáti metrů shromáždění na oslavu brexitu obklopoval.

Přečtěte si také

Svíčka za Evropu a úvahy o nezávislosti. Jak Skotové prožívali svůj poslední den v EU

„Dojná kráva“ made in UK

Muž, který se představil jako Paul, přijel slavit brexit se svým kamarádem do Londýna z Tunbridge Well v hrabství Kent. Říká, že v roce 2016 hlasoval pro odchod, aby „zachránil demokracii a osvobodil Británii z bruselského područí“. Brusel prý přistupoval k Londýnu také jako k dojné krávě. Britské členské příspěvky – v přepočtu asi 240 miliard korun ročně – byly příliš vysoké.

Nemá nic proti Evropě. Nevadí mu ani imigranti, kteří přišli do Británie z Polska nebo České republiky. „Jsou zvyklí