Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vzpoura na sídlišti. Bídníci v kinech

Pařížské předměstí se s vámi nemazlí. Foto: Film Europe / Srabfilms
Pařížské předměstí se s vámi nemazlí. Foto: Film Europe / Srabfilms

V Cannes Cena poroty, ve Francii hit. A k tomu nominace na Oscara. To je účet Bídníků, uhrančivého sociálního thrilleru z pařížského předměstí. Režisér Ladj Ly tu diváky mistrně provází betonovou i sociální džunglí, jejíž rovnováhu fatálně naruší zmizení cirkusového lvíčete.

Tihle Bídníci nemají příliš co do činění se stejnojmenným románem Victora Huga. Snad jenom místo: Montfermeil na dohled Paříži. Od časů Jeana Valjeana tu vyrostlo sídliště, ve kterém zůstávají především chudí. A právě sem přijíždí tichý policajt Stéphane (Damien Bonnard), aby začal první den v nové práci – zrovna den po opojném francouzském triumfu na mistrovství světa ve fotbale.

Stéphane se ocitá na zadním sedadle, odkud sleduje jak pestré hemžení na ulicích, tak své parťáky – horkokrevného bílého šéfa Chrise (Alexis Manenti) a za volantem trošku přemýšlivějšího černého Gwadu (Djibril Zonga). Stéphane okamžitě nafasuje od Chrise přezdívku Gel, s níž nesouhlasí, ale to je tak jediné, co s tím může dělat. První hlídka rozhodně není odpočinková: Chris nejprve šikanuje holky na ulici, snad že kouřily hašiš. Pak je třeba pozdravit místního Starostu, chlápka ve fotbalovém dresu, který dohlíží na klid na místním tržišti. Muslimské bratrstvo zase drží v lati místní omladinu. Malý Buzz (režisérův syn Al-Hassan) přesto špehuje holky pomocí dronu a jeho vrstevník Issa (Issa Perica) krade z garáží slepice.

Lev je v ulicích

Dusnou náladu mezi létem rozpálenými bloky betonu rozčísne klakson dodávky. Z romského cirkusu zmizelo lvíče! Policajti brzy pojmou podezření a jejich metody jsou nevybíravé – svalovec Chris nemá příliš smysl pro humor. A tak, zatímco Stéphane prožívá svůj „Training Day“ (americký thriller z roku 2001), my pomalu začínáme chápat pyramidu moci okolo zastávky Les Bosquets. Především tu každý na každého něco ví a drží ho v šachu – policejní šéfová své zaměstnance, policajti své informátory, Starosta svůj klan. Stéphane a jeho jednotka jsou zkrátka jenom jedním dílkem složité struktury, kterou přebírají i děti, šikanované ze všech stran. A zatímco chlapi se šikují do gangů podle své krve anebo zájmu, děti se začínají tiše spolčovat proti těm, kteří jim nejvíc říkají, co mají dělat – proti policajtům. Ladj Ly přitom tuhle hru vypráví neotřele, když ruší obvykle očekávané rozlišovací prvky. Sídlištní rej stylizuje naopak do nepřehledné, barevné změti. Policajti nenosí uniformy, ale jenom pásky – a pak už ani to ne, protože „všichni vědí, že jsme benga“,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější