Deník N

Voliči údržbu mostů nevidí, proto ji politici zanedbávají. Stavět kopie má význam jen po válce, říká odborník

Železničnímu mostu pod Vyšehradem v Praze hrozí demolice. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Kloknerův ústav ČVUT potvrdil, že památkově chráněný železniční most na pražské Výtoni je v natolik špatném stavu, že bude nutné odstranit téměř všechny železné konstrukce. O tom, kdo za špatný stav mostů může a jaký význam vlastně má památková ochrana, hovořil Deník N s Martinem Ebelem, ředitelem Muzea architektury a stavitelství Národního technického muzea.  

Za poslední rok se zřítila Trojská lávka, v havarijním stavu je Libeňský most, most nad stanicí Vltavská a železniční most přes Vltavu. Jak je možné, že se všechny tyto stavby dostaly do kritického stavu najednou?

Všeobecně se ví, že se zanedbávala údržba. Nejzřetelnější je to u Libeňského mostu, kde víme, že údržba byla minimální. Po havárii Trojské lávky se udělaly posudky na všechny významné pražské mosty. Neznám situaci železničního mostu, ale posudek Kloknerova ústavu je to nejfundovanější, co může být.

Proč se stav těchto staveb řeší tak pozdě?

Běžná péče o mosty není vidět, takže pro vládnoucí stranu neznamená přínos. Vždy se preferovaly investice do věcí, které jsou vidět. Teď to máme kvůli tomuto přístupu spočítané.

Proč je u Libeňského a železničního mostu takový tlak na jejich zachování, když by nové mosty vydržely daleko déle?

Oba jsou prohlášené za kulturní památky a jejich zachování vyplývá ze zákona o památkové péči. Stejně tak ze zákona vyplývá povinnost průběžné údržby, která je bezpodmínečně nutná, když chceme cokoliv zachovat. Když něco prohlásíme za kulturní památku, chceme to zachovat se vší zodpovědností, ne uvažovat o bourání.

Zanedbali tedy minulí představitelé magistrátu péči, kterou jim ukládá zákon?

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Praha

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější