Deník N

Nadějí mě naplňuje možnost, že je nakažených koronavirem víc, než je počet prokázaných případů, říká infektolog

"...od tažných ptáků se nakazí kachny, od nich prasata. Ty se zároveň nakazí i od lidí. Viry se zrekombinují a je to. Tohle se čas od čas děje." Infektolog Ladislav Machala. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„…od tažných ptáků se nakazí kachny, od nich prasata. Ty se zároveň nakazí i od lidí. Viry se zrekombinují a je to. Tohle se čas od čas děje.“ Infektolog Ladislav Machala. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Virus je špatná zpráva zabalená do bílkoviny. A jedna taková špatná zpráva se šíří z města Wu-chan v Číně. Expert na infekční choroby Ladislav Machala zatím zůstává mírným optimistou, zároveň však nikdy žádnou infekční nemoc nepodceňuje. „Třeba nás nový koronavirus nemile překvapí, ale myslím, že ‚zajímavější‘ zůstane i nadále chřipka,“ říká. Kromě svého pohledu na 2019-nCoV zve čtenáře do světa nemoci, která jen u nás ročně zabije až dva tisíce lidí.

Když probíhala pandemie nemoci SARS, tedy koronavirové infekce, ke které se 2019-nCoV připodobňuje, byl jste tehdy na Bulovce vedoucím oddělení, kde byly izolovány podezřelé případy. Měli jste jich tehdy hodně?

V roce 2003 u nás bylo v karanténě několik desítek lidí. Šlo zejména o lidi, kteří přiletěli z Číny a kašlali. Ale u nikoho se SARS neprokázal. Stejně tak se nikdy nepotvrdil v Česku MERS ani ebola. Žádná z těchto hrozeb, co šla světem, se u nás dosud nepotvrdila.

Vedoucím tohoto oddělení dnes už sice nejste, pracujete jako šéf AIDS centra, ale pro rozhovor jsem si vás vybrala, protože infektologii vyučujete mediky, jste jejím neúnavným popularizátorem a novinky v oboru bedlivě sledujete. Tentokrát máte obavy?

Jsem mírný optimista. Ale přistupuju k infekcím s respektem. Nikdy je nepodceňuju.

Díky čemu jste zatím mírný optimista?

Zatím vycházím ze zkušenosti se SARS a MERS. Karanténní opatření nakonec byla schopná je eliminovat, obě nemoci vyšuměly. Navíc dnes jsou medicínské, technologické, materiální i diagnostické možnosti zase mnohem dál. Díky molekulárním metodám můžeme sledovat evoluci patogenu od jedné osoby k druhé.

Ve skrytu duše taky doufám, že Čína, která SARS před lety podcenila, chce dnes ukázat, jak razantně umí zasáhnout.

Důvěřujete informacím z Číny?

Důvěřuju čínským vědeckým informacím. Četl jsem dva články v elektronické verzi časopisu Lancet, které působily velmi věrohodně. Ale zatím víme málo. Máme málo dat. Až bude víc nemocných, bude i víc analýz. Víc budeme vědět v horizontu dvou tří měsíců.

Zatím mám dojem, že katastrofické scénáře jsou především dílem dosud asi nejvyšší a nejrychlejší informovanosti, s jakou jsme se kdy u nějaké epidemie setkali. Je kolem toho celkem logicky větší humbuk.

Optický klam?

Snad. Jsem zatím přesvědčen, že se situace jeví horší, než je. Dnes – jak řekl epidemiolog Joshua Lederberg, nositel Nobelovy ceny – obletí „přízrak katastrofické epidemie svět rychlostí tryskového letadla“. Kdyby před dvěma sty lety v Číně zemřelo dvě stě tisíc lidí na respirační virus, buď se to nedozvíme vůbec, nebo s několikaletým zpožděním.

Jenže by nás to ani neohrožovalo.

Samozřejmě. Současná civilizace je velmi zranitelná. Ale jistou nadějí mě naplňuje zatím taky možnost, že ve skutečnosti je nakažených mnohem víc, než jsou dosavadní čísla prokázaných případů.

Počkejte, tohle vás naplňuje nadějí?

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější