Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Historii jsem nepřekrucovala. Smír s přeživšími zatrhla obec a svaz bojovníků, říká končící šéfka Památníku Lidice

Bývalá ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Bývalá ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Reportáž České televize, která ji v důsledku stála místo ředitelky Památníku Lidice, byla podle Martiny Lehmannové možná nevhodně načasovaná, nejde ale zavírat oči před archivními dokumenty, které se objevují a zpochybňují léta neměnný výklad historických událostí. Část přeživších si navíc ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu odkaz Lidic monopolizuje, říká v rozhovoru.

Minulý týden jste dala výpověď a ministr kultury Lubomír Zaorálek, který vás k ní donutil, ji přijal. Řekl vám k tomu něco?

S Lubomírem Zaorálkem jsem od té doby nemluvila (rozhovor vznikl před uspořádáním kulatého stolu v Lidicích v pondělí, pozn. red.). Přijel jeden z jeho náměstků, se kterým jsme situaci řešili, a mluvil s mou kolegyní Dagmar Kosovou, pověřenou řízením památníku, s níž hovořil i ministr.

loňské reportáži ČT, po níž stoupl tlak kritiků vůči vám, jste vystupovala krátce v samém závěru. Co jste si o ní po odvysílání myslela? Viděla jste problém podobně jako zástupci lidické buňky Českého svazu bojovníků za svobodu? Oni mluví o nepodloženém nařknutí matky Marie Šupíkové ze skupiny lidických dětí z udavačství.

Hrozně obtížně se mi to hodnotí. Ta reportáž představovala nálezy v archivech, z nichž vyplývají určité informace. Myslím, že možná mohla být jinak volena slova a termín uvedení reportáže.

Tedy mimo výročí lidické tragédie, pro přeživší emočně nejtěžší chvíli roku?

Tak.

Věděli jste už v té době v Památníku Lidice o materiálu archiváře Vojtěcha Šustka, který zkoumal záznam o udání lidické Židovky Štěpánky Mikešové? Ve své práci před časem přinesl argumenty, které tvrzení historika Vojtěcha Kyncla v Reportérech ČT rozporují. Není podle něj pravděpodobné, že by matka paní Šupíkové Štěpánku Mikešovou udala.

Pan Kyncl ony informace publikoval už v roce 2015 a publikace se od té doby prodávala v Památníku Lidice. Objevilo se to už i v roce 2011 v práci, kterou připravil Stanislav Motl.

Není tedy novou informací, že existuje záznam, že v Lidicích bydlela žena židovské národnosti. Nikdy se ale nepřipomínala. Její jméno nefigurovalo mezi oběťmi, i když v 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější