Na predátory Babišova typu se nedá připravit. Ani zkušenost s Mečiarem nepřipravila Slováky na Fica
Komentář Lenky Benešové: U našich východních sousedů má „ficismus“ – alespoň do příštího roku – silného oponenta v prezidentovi, Babišovi v cestě ke stále větší koncentraci moci nestojí nic. Jakou má společnost šanci bránit se proti bezskrupulózním politikům?
„Fenomenální úspěch Andreje Babiše má mnoho příčin, ale jednou z nich je dravost predátora, na jakou nebyla vyvážená česká politická kultura připravená,“ napsal ve svém článku z loňského února s názvem „Andrej Babiš se chystá dobýt český stát“ novinář sesterského Denníku N Martin M. Šimečka.
Svůj pohled na stav české politiky pak ještě zopakoval na besedě Respektu v Praze, která se konala v dubnu. Našeho současného premiéra a tehdejšího stále ještě ministra financí (než jej z postu odvolal premiér Bohuslav Sobotka) tam označil v podstatě za barbara – východního nájezdníka, kterému se česká společnost nedokáže efektivně bránit, jelikož žije a vyvíjela se v trochu odlišném kulturním rámci než Slováci.
Je konec roku 2018 a nezbývá než konstatovat, že se Šimečka na jaře loňského roku nemýlil. Páteční neúspěšný pokus sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě a především jejímu trestně stíhanému premiérovi, na nějž se už přes dva roky valí jeden skandál za druhým, byl jen další z malých vlnek čeřících jinak klidnou hladinu, na které pluje bárka veleúspěšné politické kariéry Andreje Babiše.
Zatím to vypadá, že nemají sílu ji ani rozhoupat. I současné premiérovy peripetie týkající se jeho syna, Andreje Babiše mladšího, jsou ve svém důsledku jen další drobnou svítící rudou kontrolkou mezi všemi těmi varovnými „blikátky“, která provázejí Babišovo veřejné působení od samého začátku.
„Češi nemají naši historickou zkušenost s predátorem Vladimírem Mečiarem, jejich demokratické protilátky na obranu před diktátory pocházejí ještě z dob Masaryka, a ty u voličů Andreje Babiše zjevně přestaly účinkovat,“ dovoluji si citovat ještě jednu větu z Šimečkova článku. Na pozdější besedě Respektu také zaznělo, že Slováci hledí s obavami na vývoj u nás a s pravděpodobností hraničící s jistotou čekají, že i naše společnost projde podobnou zatěžkávací zkouškou jako oni za dob mečiarismu.
Dá se vypěstovat imunita proti nájezdníkům?
Ani v tomto případě nelze s Šimečkou příliš polemizovat. Skutečně, naše společnost nenašla od loňského jara lék na „babišismus“, slovenský predátorský styl uzurpace moci. Všechny kontroverze, dokonce i pouhá podezření, která visí současnému premiérovi nad hlavou, by komukoliv jinému, dnes i kdykoliv jindy, dávno zlomila vaz.
Babišovo ANO má přesto v průzkumech stále a dlouhodobě kolem 30 procent voličských preferencí a nechci být špatným prorokem, když vyslovím názor, že ani poslední kauza údajného zavlečení Andreje Babiše mladšího na Ruskem okupovaný Krym s nimi příliš nepohne.
V jednom však byl Šimečka před rokem a půl příliš optimistický
