Nejpádnějším argumentem bylo dělo. Portugalci díky úspěchům v Asii drželi Benátky pod krkem
Úsek dějin zahrnující 15. a první polovinu 16. století, který bývá označován jako „věk zámořských objevů“, sice probíráme už na základních školách, ale mnohem větší pozornost bývá ve stejné době věnována probíhajícímu husitství a nástupu Habsburků na český trůn.
Například u druhé zmíněné události, o jejímž významu pro vývoj našeho státu a společnosti nemůže být pochyb, stále dominuje přístup odrážející obrozeneckou a komunistickou interpretaci tzv. třísetletého národního útlaku.
Nebývají často brány v potaz aspekty habsburského nástupu a dalšího vládnutí, které by nám umožnily nahlédnout dobový kontext a srovnat potřeby a ambice Habsburků v Čechách, Rakousích a Uhrách například s počínáním Anjouovců či Bourbonů v Bretani, Burgundsku či ve Francii.
Text je součástí seriálu, který se zabývá fenoménem světového oceánu jako komunikační zóny, prostoru mocenského soupeření a zásobárny přírodních i dalších zdrojů.
S věkem zámořských objevů je to dost podobné. Nepochybně se jednalo o období, kdy byla učiněna celá řada zásadních zeměpisných odhalení, za všechny uveďme objevení Ameriky a Austrálie. Dále pak poskytnutí nezpochybnitelných důkazů, že lze obeplout Afriku z jihu a dostat se z Atlantiku do vod Indického oceánu či že je Země kulatá. Hlavní motivací ale nebyla snaha posunout hranice vědění, nýbrž získat bohatství, slávu, prestiž a moc.
Zklamaný Kolumbus
Objevné plavby nebyly cílem, ale prostředkem, jak se dostat k nesmírnému bohatství Orientu, o němž Evropané po staletí věděli a snili, ale jež nemohli přímo získat.
V cestě jim stáli obchodní a mocenští konkurenti – Arabové a osmanští Turci, kteří kontrolovali pozemní i námořní cesty na východ. Evropané původně nechtěli objevovat či osidlovat, ale obchodovat.
Když Kolumbus v říjnu 1492 přistál u ostrovů Západní Indie (souhrnný název pro ostrovy v Karibiku), byl zklamán. Nenalezl to, v co doufal – přímý přístup k bohatství Indie.
Těžko říci, jak by se přítomnost Evropanů v Novém světě dále vyvíjela, kdyby se Cortézovi nepodařilo vyvrátit říši Aztéků (1519–1521) a Pizarrovi říši Inků (1532–1572) a zmocnit se obrovského množství zlata a dalších cenností.
Ostatně stejně zklamaný musel být i Vasco da Gama, který šest let po Kolumbovi přímou cestu do Indie objevil. Portugalci si vyjednali audienci u vládce Kalikatu – zamorina, který prý patřil k nejbohatším vládcům Indie, a hodlali mu, jak bylo zvykem, předložit dary a požádat o možnost začít obchodovat.
Když však zamorinovi úředníci zjistili, jak nuzné dary Portugalci přivezli, doporučili jim, aby
