Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co všechno potřebujete vědět o viru 2019-nCoV a proč nepropadat panice

Novináři s nezbytnými rouškami, které je před ničím nechrání, na tiskové konferenci Informační kanceláře Státní rady v Pekingu. Foto: AP, ČTK
Novináři s nezbytnými rouškami, které je před ničím nechrání, na tiskové konferenci Informační kanceláře Státní rady v Pekingu. Foto: AP, ČTK

Přehledně shrnujeme vše, co byste v tuhle chvíli měli vědět o čínském koronaviru – abyste měli přehled, čeho se nebát, na co si dávat pozor a jak hodnotit záplavu informací přicházejících ze všech stran.

Jak velké starosti si mám dělat kvůli koronaviru 2019-nCoV?

Zatím žádné, pokud se nacházíte kdekoli mimo jihovýchodní Asii (nebo jste odtamtud právě nepřijeli) – navzdory tomu, že média vytvářejí napětí. Malé, pokud jste ve středovýchodní Číně. Velké, pokud se nacházíte v čínské provincii Chu-pej nebo přímo ve Wu-chanu. Ani tam by však vaším hlavním problémem nebylo riziko bezprostřední nákazy, ale nefungující infrastruktura, zmatené zprávy a panika.

Co to je virus 2019-nCoV? Co to jsou koronaviry?

Virus, který se v posledních týdnech šíří v Číně, dostal provizorní název 2019-nCoV. Patří do širší skupiny koronavirů. Jejich název je odvozen od toho, že pod mikroskopem vypadají skutečně jako Slunce obklopené koronou. Koronaviry působí různá onemocnění dýchacích cest, lehká i vážnější, a to u zvířat i člověka.

Do skupiny koronavirů patří SARS, který se šířil světem roku 2002 (8000 evidovaných nakažených, 774 mrtvých) a MERS (od roku 2012, kdy byl zaznamenán poprvé, asi 2000 evidovaných případů, přes 700 mrtvých).

Ve srovnání se SARS a MERS se 2019-nCoV zatím šíří o dost rychleji, zato smrtelných případů je v poměru k počtu nakažených méně. Odpovídá to obecné zákonitosti: vysoce nakažlivé viry zpravidla nebývají smrtelné. Kdyby často zabíjely hostitele, nemohly by se šířit rychle.

Kolik osob už onemocnělo virem 2019-nCoV? Kolik zemřelo?

Údaje se samozřejmě mění každým dnem. Ve chvíli vydání tohoto článku je evidováno 2805 nakažených, z toho 2748 v Číně, 44 v dalších zemích jihovýchodní Asie a 13 jinde ve světě.

V Evropě se zatím vyskytly tři případy, všechny ve Francii. Dosud zemřelo 80 lidí, všichni v Číně. Je dobré si uvědomit, že počty úmrtí jsou zpravidla přesné, zatímco reálný počet nakažených může být mnohem větší než oficiální, například proto, že mnoho nemocných se nikde nehlásí.

Reálná úmrtnost je proto nižší, než by vyplývalo z prostého výpočtu. Ten udává 80/2805 = 2,8 %, pravděpodobnější bude zhruba poloviční hodnota. I to je samozřejmě nezanedbatelné číslo. (Je snad zbytečné dodávat, že jde o počet zemřelých z počtu nakažených, tedy z toho neplyne, že postupně vymřou dvě procenta celé světové populace!)

Jak si mám ale vysvětlit videa, která jsou k vidění na sociálních sítích? Lidé na nich zničehonic padají jako podťatí a zůstávají ležet, na ulicích jsou k vidění neodklizené mrtvoly…

Sociální média jsou zaplavena dezinformacemi i za normálních okolností. Napětí kolem viru situaci dále zhoršuje. Rozhodně nevěřte všemu, co vidíte. Vyrobit falešné video je velmi snadné. Žádnou podobnou katastrofickou informaci nepotvrzují ani oficiální čínské zdroje, ani – což je důležitější – seriózní světová média disponující zdroji přímo na místě.

Jaké jsou příznaky onemocnění?

Suchý kašel, horečka, únava, dýchací potíže – tedy příznaky víceméně shodné s chřipkou a podobnými nemocemi. U těžkých případů se vyvine zápal plic. Ten může skončit smrtí, zejména u starých, dlouhodobě nemocných a jinak oslabených lidí.

V mnoha případech však může mít onemocnění 2019-nCoV mírný průběh a odezní samo.

Dá se spolehlivě testovat, zda je člověk virem 2019-nCoV nakažen?

Do jisté míry. Specifický test na 2019-nCoV zatím neexistuje, ale jsou k dispozici obecnější testy na přítomnost koronavirů, které by měly jeho přítomnost odhalit. Testy se provádějí na základě výtěru z nosu a krku, výsledky nejsou k dispozici okamžitě, hlavně proto, že vyžadují specializovanou laboratoř. I to je jeden z důvodů, proč jsou oficiální počty nemocných v Číně pravděpodobně podceněné.

Existuje účinná léčba?

Virová onemocnění se zpravidla léčí tlumením příznaků – podávají se léky snižující horečku a tekutiny, doporučuje se klid na lůžku. U některých virových onemocnění je k dispozici specifická léčba zacílená na konkrétní virus. 2019-nCoV mezi ně zatím nepatří, už proto, že je zcela nový.

Existuje preventivní očkování?

Ne, z týchž důvodů. Vakcína proti 2019-nCoV se už vyvíjí, ale těžko bude k dispozici dřív než za dva měsíce.

Čím se viry liší od bakterií? Co je podstatou virových onemocnění?

Typický virus se skládá ze tří složek:

  • tou hlavní je molekula RNA nesoucí genetickou informaci,
  • tu chrání bílkovinný plášť
  • a někdy ještě vnější obálka sestávající z lipidů (nepřesně: z tuků).

Existují biologicko-filozofické diskuse, zda jsou viry vůbec živé, ty si ale můžeme odpustit. Rozhodně však platí, že se viry množí výhradně uvnitř živých organismů: vniknou do buňky a přeprogramují ji na nástroj k výrobě dalších virů, zmocní se tedy její genetické informace uložené v DNA.

Bakterie se naproti tomu množí samy a klidně i mimo tělo hostitele, i když v něm se jim většinou líbí víc.

Proto je tak těžké vyvinout léky proti virovým nákazám: mají-li zabíjet viry, zabíjejí také napadené buňky. Selektivní antivirotika fungují zpravidla tak, že virům předhazují falešné úseky DNA. Virus se takového úseku zmocní, zabuduje ho do své genetické informace a tím pozbude schopnosti množit se. Takhle funguje nejběžnější antivirotikum vůbec, aciclovir používaný pro léčbu oparu (Herpes simplex).

Daleko jednodušší je proti virům očkovat, imunizovat. Organismus, který prodělá virovou nákazu, je proti jejímu opakování zpravidla už imunní, protože jeho imunitní systém si charakteristiky viru zapamatuje a při dalším výskytu ho účinně a včas zlikviduje.

Téhož mechanismu se využívá při očkování, ať už oslabeným živým virem, anebo torzem viru neobsahujícím RNA, jen doprovodnou bílkovinu. Ta je velmi specifická pro každý druh viru, takže stačí, když si imunitní systém zapamatuje ji.

Očkování proti virovým nákazám jsou velmi spolehlivá, výjimkou je chřipka, jejíž virus mutuje tak rychle a v tak velké míře, že předbíhá vývoj nových vakcín. Stejný problém je u nově objevených virů jako 2019-nCoV.

Odkud se berou nové, dosud neznámé viry?

Viry neustále mutují, nejsou geneticky stabilní. Hlavním zdrojem dosud neznámých virových onemocnění je ale přenos ze zvířat na člověka.

Jak moc je 2019-nCoV nakažlivý?

Epidemiologové používají jako ukazatel nakažlivosti tzv. základní reprodukční faktor (můžete na něj narazit také pod označením R0). To je číslo, které udává, kolik lidí se v průměru nakazí od jednoho nemocného. Odhad R0 pro virus 2019-nCoV se zatím pohybuje ve velkém rozpětí od 1,4 po 3,8. Pro srovnání, extrémně nakažlivé jsou spalničky (R0 dvanáct až osmnáct). U běžné chřipky bývá R0 kolem 2,5.

Problém s 2019-nCoV spočívá v tom, že – jak se zatím zdá – nakažená osoba může nemoc šířit už během inkubační doby, aniž má zjevné příznaky. Inkubační doba 2019-nCoV může zřejmě dosáhnout až 14 dnů.

Chrání proti virům textilní roušky?

Ne. Textilní „chirurgické“ roušky (ústenky) chrání proti bakteriím, ne virům (póry roušek jsou příliš velké, než aby mohly virus zachytit), i proti těm jen v omezené míře, a to přednostně směrem ven, ne dovnitř. Zdravotníci jejich nošením chrání nemocné, ne sebe. V jihovýchodní Asii, kde je nošení roušek běžné, jde také primárně o viditelný projev ohleduplnosti, nikoli o osobní ochranu.

Typický koronavirus má tvar koule o průměru 0,1 mikrometru (mikrometr je tisícina milimetru). Běžnou lékařskou maskou obousměrně projde všechno, co je menší než 0,3 mikrometru. Virus tedy zachytit nemůže. Nezachytí ale ani bakterie zvenčí, protože dostatečně netěsní.

Poslední dobou se na trhu objevují masky z nanovláken, které slibují zachycovat částice až do 0,025 mikrometru. Této informaci můžete důvěřovat, pokud mají certifikaci oficiálního regulačního orgánu, například americké FDA nebo českého SÚKL. Platí však stejná výhrada jako u textilních roušek: aby maska chránila, musí dokonale těsnit na tvářích a všude jinde okolo.

I s kvalitní ústní maskou je potřeba umět zacházet, poměrně často ji měnit a hlavně vědět, jak se nekontaminovat, když si ji sundaváte.

Skutečnou ochranu poskytují respirátory náležité filtrační třídy. Ty se nasazují na ústa i na nos. Mohou být na jedno použití, anebo s výměnnými filtry. Za současné situace není nejmenší důvod shánět je a učit se s nimi zacházet.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Co mám dělat, když pocítím příznaky, které by mohly na virus 2019-nCoV poukazovat?

Zachovejte klid. Téměř jistě máte obyčejnou chřipku, právě teď se naplno rozbíhá chřipková sezona.

Pozor, chřipka není banální onemocnění, může mít právě tak vážný průběh jako exotický čínský virus.

Jděte k lékaři a snažte se přitom nikoho dalšího nenakazit – toto je jedna z mála situací, kdy je nošení roušky opodstatněné, stačí ta úplně běžná, jakou dostanete v každé lékárně. Pak se snažte být v izolaci a léčit symptomy – srážet horečku aspirinem, paracetamolem atd. V žádném případě nechoďte do práce. Jednak je to krajně neohleduplné, jednak přechodit chřipku může být nebezpečné.

Bude rozsáhlá karanténa ve Wu-chanu a okolí účinná?

To se určitě brzy stane předmětem řady epidemiologických studií a do jejich zveřejnění se dá jen hádat. Nikdo v dějinách se ještě nepokusil izolovat v karanténě tak rozsáhlou oblast. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru a k tomu, že u řady lidí onemocnění probíhá jen s minimálními příznaky, významný počet nemocných opustil Wu-chan před uzavřením oblasti. Deník South China Morning Post udává, že to mohlo být – v souvislosti s oslavami lunárního nového roku – až pět milionů lidí!

Situace v ohnisku nákazy je komplikovaná dalšími aspekty. Onemocnění se vyskytovalo už v prosinci, tehdy však místní úřady žádná preventivní opatření neprováděly. Je možné, že nynější dramatická opatření jsou dodatečným pokusem úředníků zamaskovat a kompenzovat tuto dřívější chybu. Systém zdravotní péče v Číně většinou vyžaduje přímé platby, což si mnozí lidé nemohou dovolit. Zdravotní personál je přetížen.

Jak spolehlivé je měření tělesné teploty na letištích apod.?

Měření infračervenými kamerami, jsou-li kvalitní a správně kalibrovány, je dost spolehlivé na to, aby rozeznalo osobu s horečkou. Potíž je ale v tom, že nemocní virem 2019-nCoV v inkubační době horečku nemají a nemusejí ji mít ani potom, přinejmenším ne výraznou. Měření tedy určitě neodfiltruje přenašeče nákazy.

Kdo to je superpřenašeč?

U jakékoli nakažlivé nemoci platí, že se nemocní mezi sebou liší ve schopnosti nakazit své okolí. Zhruba platí pravidlo 20/80 známé z mnoha jiných oblastí života: 20 % nemocných roznese 80 % další infekce.

Roli v tom hrají jak sociální faktory (cestující lidé s bohatým společenským životem, nebo naopak oslabení lidé, děti apod., o které se pečuje), tak biologické (více nákazy roznese ten, v jehož těle se faktor nákazy vydatně množí, ale přitom jemu samotnému nepůsobí vážné příznaky). Identifikovat superpřenašeče už v průběhu epidemie je těžké.

Pomohl by proti 2019-nCoV lék Tamiflu?

Tamiflu od firmy Roche, jehož účinnou látkou je tzv. oseltamvir, je jedno ze dvou komerčních antivirotik specificky určených pro léčbu chřipky (tím druhým je Relenza od firmy GlaxoSmithKline). 2019-nCoV však není chřipka, chřipkový virus nepatří mezi koronaviry, a tudíž se od 2019-nCoV zásadně liší.

Tamiflu je v tomto případě k ničemu. Máte-li ho někde schovaný z doby paniky kolem ptačí chřipky, je téměř jistě prošlý. Ale i kdyby nebyl, rozhodně ho preventivně neberte, můžete se tím naopak oslabit a přivodit si zbytečné potíže. (Poslední dobou byly zveřejněny studie zpochybňující účinnost Tamiflu i vůči obyčejné chřipce.)

Pomáhají proti virovým nákazám antibiotika?

Ne. Antibiotika nemají na viry žádný účinek. Lékaři je při chřipce a jiných virových onemocněních někdy předepisují jako prevenci či léčbu sekundárních bakteriálních infekcí, které se v oslabeném organismu mohou rozvinout.

Antibiotika nikdy neberte bez lékařského předpisu a zejména ne tehdy, když akutně trpíte jinou nemocí, mohli byste si způsobit vážnou újmu.

Dorazí 2019-nCoV do Česka?

V České republice se nevyskytl ani jeden případ SARS a MERS. Zavlečení 2019-nCoV je pravděpodobnější kvůli dlouhé inkubační době a možnému průběhu s minimálními příznaky. Připravme se tedy duševně na to, že se u nás případy 2019-nCoV vyskytnout mohou. Spolehlivým zdrojem jsou informace, které zveřejňuje Státní zdravotní ústav.

Bojím se nákazy virem 2019-nCoV. Co mám dělat?

Především dodržujte běžné zásady ochrany proti infekčním chorobám:

  • Vyhýbejte se místům, kde se schází hodně lidí.
  • Myjte si ruce častěji a důkladněji než jindy.
  • Zachovávejte pečlivě hygienu a slušnost při kašlání, kýchání a smrkání.
  • Nesahejte si na obličej a do očí.
  • Nepůjčujte si cizí mobilní telefon.
  • Pokud to jde, necestujte nikam letadlem – uzavřený prostor a společnost lidí ze všech koutů světa představují rizikový faktor nákazy vším možným vždy a za všech okolností.

Podobné rady uzpůsobené drsnějším podmínkám velmi pěkně shrnuje americká reportérka Laurie Garrettová, která byla v terénu při epidemiiích SARS i MERS. Pokud pracujete v rizikové profesi – zdravotnický personál, letištní odbavení apod. –, pak tyto rady jistě nepotřebujete, dávno máte mnohem důkladnější pokyny. Nepropadejte panice. Může zatemnit vaše uvažování a to pak představuje skutečné nebezpečí.

Opravy ke dni 29. 1:

  1. Inkubační dobu, kterou jsme původně uvedli jako 10 dní, jsme podle novějších informací upřesnili jako „až 14 dní“.
  2. V části o karanténě jsme vypustili původně uvedenou formulaci „namísto toho se (místní úřady) snažily kriminalizovat každého, kdo se o nákaze veřejně zmínil, například na sociálních sítích“, protože se ukázalo, že není dostatečně doložená.

Údaj o počtu nakažených uvedený na začátku tohoto textu zde nebudeme aktualizovat. Pro přesná a čerstvá čísla doporučujeme sledovat naše zpravodajství Minuta, pro souhrnné statistiky například tuto výbornou stránku provozovanou univerzitou Johnse Hopkinse.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější