Programování jako protest: Hackathon skončil, na tahu je stát
Kód, který napsali, může nebo nemusí být užitečný. To, že ho napsali, však užitečné je v každém případě. Hackathon prodejního systému dálničních známek obohatil veřejný prostor o novou formu občanského protestu.
Je minuta před šestou a vzduch v sedmém patře kancelářské budovy v pražských Holešovicích je plný napětí, mistrně vyvolaného a udržovaného mužem v bílé košili, který očividně ovládá umění zvané po americku working the room. „Máme to na devadesát devět a devět desetin procenta, jen nejsme spokojeni s jedním malým detailem,“ říká, a ať je to pravda, nebo ne, elektrizuje to vzduch; člověk má tak nějak silnější pocit, že je svědkem napínavého děje, než kdyby se prostě řeklo: je hotovo. Vzduch je plný nejen napětí, ale hlavně hackathonu. Hackathony totiž – inu, správné slovo není ani vonět, ani páchnout. Hackathony čpí. Nevyspáním, redbullem, vychladlou pizzou, potem plným testosteronu.
Princip hackathonu vymysleli v Silicon Valley. Spočívá zhruba v tom, že se sejde parta programátorů a slíbí si, že nepůjdou domů, dokud nebude projekt hotový. Zpravidla to trvá několik dnů. Někdy jde jen o hec, někdy o holou nezbytnost dohnat termín, někdy o soutěž, vždycky ale o výzvu vytvořit v krátkém čase něco, co se zdá skoro nemožné. Napůl hack a napůl maraton.
V Praze se pořádají desítky hackathonů ročně, ještě se ale nikdy nestalo, aby vzbudily zájem veřejnosti a přitáhly televizní kamery. To dokázal až tenhle chlapík v bílé košili, Tomáš Vondráček, ředitel marketingové společnosti Actum Digital.
Je přesně šest. Tomáš Vondráček si snadno zjedná ticho a začne vysvětlovat, co za uplynulé dva dny vytvořilo šedesát dobrovolníků, kteří se sešli na jeho výzvu. Ti mezitím dál „buší kód“, jak hrdě říká.
S tím je konec
Zakázka na systém prodeje dálničních známek, který měla pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) realizovat firma Asseco za 401 milionů korun, vzbudila tak negativní ohlas, že byla zrušena dřív, než začaly práce, a navíc stála křeslo ministra dopravy. Mimo obor vcelku neznámý podnikatel Vondráček v této situaci vyzval zájemce, ať přijdou do jeho firmy a systém zadarmo naprogramují. „Chceme ukázat, jak absurdní je zadat zakázku za 401 milionů, když to pár schopných lidí dokáže udělat za víkend,“ napsal na sociální siť LinkedIn. Ta u nás není nijak zvlášť populární, přesto Vondráčkovu výzvu během týdne zhlédlo přes čtyři sta tisíc lidí. A kolem šedesátky se přidalo.
„Za chvíli vám ukážeme rozsah díla, které tady vytvořil úžasný tým za celý víkend, dnem a nocí, bez nároku na honorář,“ říká Vondráček. „Jejich vnitřní motivací byl původně protest, touha vzdorovat systému, který předražuje státní zakázky, využívá neznalosti zadavatelů a vede k tomu, že naše peníze, které svěřujeme státu, končí v žumpě. Věřím, že se nám podařilo vyslat velmi silný signál státu: takhle už to dál nepůjde! Je s tím konec.“
Dá se vůbec tímto způsobem naprogramovat rozsáhlý software, který
