Notes: Když doba spěchá, Zeman mizí do jiného étosu. Zato Terry Jones, to byl báječný domácí…

Den Deníku N

Jiný étos Miloše Zemana. Řekněme si to otevřeně: prezidenta ubylo. A ne, nemyslím tím na váze, však si sama hlava státu pochvaluje, jak pěkně na ní poslední dobou přibývá. Ale z veřejného prostoru se nám jaksi ztrácí. Jízdy po regionech jsou ty tam, za hranice už prezident také míří méně a když už se něco děje – Zemanovými slovy nějaké to „jmenování velvyslanců, rektora, nebo co všechno“ –, většinou se to odehrává na Hradě nebo v Lánech.

Pročež to Jan Tvrdoň uchopil z gruntu a sestavil prezidentský kalendář, který doporučuji k pozornosti. Což, ostatně, platí i pro celý článek. Obsahuje mimo jiné brilantní vyjádření hradního mluvčího Ovčáčka: „Druhý mandát je v každém případě pozvolnější, má totiž jiný étos… Zároveň jde i o určitý příklad pro ostatní politiky. Současnost se vyznačuje uspěchaností projevující se mimo jiné i v někdy zbytečně rychlých, a tím pádem emotivních reakcích na sociálních sítích.“

Jak by RAF prohrála bitvu o Británii? Dobrá tedy, pokud současnost tolik spěchá, máme lék: návrat do minulosti, navíc vědecky podložený. K 80. výročí slavné letecké bitvy o Británii spojili historici síly s matematiky a Jan Wirnitzer zas s Petrem Koubským. A vznikl velice zajímavý text o ještě zajímavějším experimentu, kdy počítačová simulace zkoumala, jak by bitva dopadla, být věci jinak.

Co by se například stalo, kdyby se Němci přidrželi letišť a nezačali útočit na vnitřní Londýn? Kdyby Luftwaffe zvládla udeřit už dříve? Kdyby se válka ve Francii vyvíjela trochu jiným směrem? Tohle je článek, kde se dozvíte odpovědi – a také vysvětlení, do jaké míry jim můžete důvěřovat.

Davos o zodpovědném kapitalismu. Od britských ostrovů do Davosu doletíte za chviličku, ale co ta uhlíková stopa? Ano, z dob, kdy na ní nikomu nezáleželo, jsme zas zpátky v roce 2020 a spolu s naším novým kolegou Michalem Tomešem (vítej v Deníku N, Michale!) sledujeme Světové ekonomické fórum. K 50. výročí si fórum mocných nadělilo rozmluvy o zodpovědném kapitalismu v éře zpomalující světové ekonomiky a klimatické krize. Ale jak se říká, činy hlasitější slov.

Útěk z hořícího domova. Nedělní tragédii ve Vejprtech, kdy v domově pro lidi s postižením zahynulo v ohni osm lidí, zřejmě způsobil jeden z klientů; technickou závadu už policie vyloučila. Vedení ústavu se obává, že na vině je někdo z trojice, která do domova přišla teprve loni a při požáru podle všeho utekla oknem. A že jim teď hrozí lynč, píše Eliška Hradilková Bártová. Mimochodem, jestli vás na začátku týdne minula smutná svědectví, která Eliška ve Vejprtech zaznamenala, tady jsou a rozhodně stojí za přečtení.

Můj báječný domácí Terry Jones. Milovníci Monty Pythonů, zbystřete! Jistě víte, že od předvčerejška už mezi námi není Terry Jones. Ale kapesníky stranou, tohle smutné čtení v žádném případě nebude. Zvláštní doporučení dnes totiž putuje za povídáním Jana Kudláčka s Veronikou Michálkovou, která u Jonese jako studentka týden bydlela a teď o něm krásně mluví. „Svého tehdejšího přítele Ondřeje jsem se zeptala, kde budeme bydlet. A on říká: Tak u Terryho. U jakého Terryho, ptám se. A on, no u Terryho Jonese,“ vzpomíná Veronika. A prosí: Hlavně to napište jako poctu Terrymu, já v tom příběhu nejsem vůbec důležitá. Podle mě se to vydařilo náramně, co myslíte?

Učit se, učit se, učit se, jak pravil klasik. A pokud si potrpíte na chemtrails nebo islamizaci Evropy, Učitelské noviny vás nezklamou. Kdo stojí za nenápadným týdeníkem, který odebírá řada škol a kde se nedávno vyjímaly titulky jako „Klimakult“ nebo „Evropa se bezpochyby islamizuje“? Jan Moláček a Adéla Skoupá ho vystopovali do obřího byznysového impéria, které má kromě dalších nakladatelství pod palcem třeba i hotely na Šumavě.

Tři kámoši v lidoveckém ringu. Náš politický tandem Bára Janáková – Hanka Mazancová zase vyzpovídal Jana Bartoška, a uzavřel tak svou sérii velkých rozhovorů s kandidáty na předsedu KDU-ČSL. „(Protikandidáti Marian Jurečka a Tomáš Zdechovský) jsou moji kámoši, cestu mám vyšlápnutou od komunální politiky. Největší shodu vidím s ODS,“ svěřil se Bartošek.

Hvězdný ničitel hokejek. Ještě jeden rozhovor, tentokrát sportovní: elitní brankář NHL David Rittich mluvil s naším Davidem, tedy Janeczkem. A popsal mu ledacos: jak se v jeho hvězdné kariéře sešly náhody, co pro něj znamená rodina i proč v NHL zničil už nepočítaně moc hokejek.

A kromě toho:

• Sněmovna zveřejnila seznamy kandidátů nominovaných pro volby nových členů rad České televize a Českého rozhlasu. Okamurova asistenta do Rady ČT nominoval spolek, který vznikl den po uzávěrce
• Bývalá učitelka na videu odrazuje ženy od mamografu, ministerstvo upozorní policii
• Tři sestry? Tři lajny? Pivní čárky? Nové logo Prahy 3 vyvolalo silné emoce na sociálních sítích i v médiích
• Králíček Jojo, nezvyklá směs komedie, tragédie a lovestory, se natáčela v Žatci a na Barrandově a teď si brousí zuby na Oscara
• Jízda filmovým Íránem seznamuje s málo známou perskou kulturou

Mimochodem, na Slovensku se také odehrála jedna pořádná jízda, místo Íránu se ale jelo Čínou uprostřed Bratislavy. Hned vysvětlím: centrum hlavního města včera večer zažilo scénu jako z pera Jaroslava Haška. Dvojice rozjařených mužů tužila své vztahy u stolu jedné z bratislavských čínských restaurací, když tu náhle harmonii narušil nesoulad. Co tak hrubě vniklo mezi oba muže a postavilo se proti sobě, nevíme – obsluha hostince plynnou slovenštinou nevládne a muži o příčině mlčí.

Jisté ale je, že se spolu pustili do křížku, a když se personál pokusil zasáhnout, obrátili svůj hněv proti němu. Vzduchem létaly facky a peníze, skleněné dveře řinčely a tříštily se, stržená růžová kravata padla na dlažbu v průjezdu. Byla to scéna, kterou očitá svědkyně, prodavačka v nedalekém obchodě, popsala půvabnou větou „V lete, keď tu všetci sedávame vonku, žiadna šou, a zrazu takto v zime!“ Vášně zkrotila až policie, přestože jeden z opilců jevil výbojnost a snažil se z policejního auta uniknout s výkřiky: „Som minister životného prostredia!“

Potíž je, že vážně byl – ten ministr. A jak László Sólymosovi už včera připomněli policisté, coby ministr si svým extempore nevyrobil zrovna nejlichotivější vizitku. Sólymosa to sám uznal a poté, co se přehoupl z podroušeného stavu do stavu zkroušeného, oznámil na dnešní tiskové konferenci svoji demisi. Na vysvětlení byl skoupý, prý zažívá těžkou situaci v rodině a zachoval se „zle a nezvyčajne“.

Co by se asi stalo, kdyby si s kytarou zatančil na předsednickém pultu ve Sněmovně?

Zítra v tištěném Deníku N

• Nora Fridrichová: Xaver je držák mikrofonu, otázkami leští image politiků
• Tam, kde se i starcům říká děti: reportáž z Vejprt, obce sevřené horami
• Bon-uta s vůní sakury: příběh Japonců, kteří po fukušimské katastrofě slepují střepy rozbitého domova
• Iva Pekárková o afrických svatostáncích v Británii: Vítejte v kostele, kde se ďáblovi říká Ne!
• Máma si řekla, že si na světě tu úctu vydupe: rozhovor s Janem Vaculíkem, nejmladším synem Madly a Ludvíka Vaculíkových
• Saúdský hack přišel majitele Amazonu Jeffa Bezose na 35 miliard

plus víkendová příloha Kontext N:

• Potřebujeme ekologickou ústavu, jinak nebudeme mít planetu: rozhovor s Wendy Brownovou, politoložkou z Kalifornské univerzity v Berkeley
• Existují koncentrační tábory i v současnosti a jak stará je jejich historie? O knize Jedna dlouhá noc: Obecné dějiny koncentračních táborů
• Kafka a Orwell v jednom: hudba se stává další lákavou branou pro čerpání osobních dat a obchod s nimi