Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Písničkář světoběžník Devendra Banhart rád pozoruje svět z pozice brouka, ne však již vlhčeného ubrousku

Devendra Banhardt. Foto: Fource Entertainment
Devendra Banhardt. Foto: Fource Entertainment

V sobotu 25. ledna vystoupí v pražském Paláci Akropolis představitel freak folku, multietnický Devendra Banhart. Raději hovoří o kávě, cestování anebo písničkáři, kterého právě objevil, než aby ze sebe sypal moudra o byznysu, inspiracích, nové desce, turné… Výjimkou nebyl ani tento rozhovor pro Deník N.

Váš životní příběh je plný zvratů a tím je i nesmírně poutavý. Chystáte se jej někdy sepsat?

Možná. (Smích) Bude to ale tak stránka, možná ani to ne…

Bydlel jste v natolik rozdílných městech, jako jsou Paříž, Houston nebo Caracas, a dodnes jste vášnivý cestovatel. Které místa považujete za domov?

Všechna a zároveň žádné z nich. Právě proto, že tolik cestuji, nestihnu se nikde zabydlet. A zároveň, i když to také neplatí vždycky, jsem doma tam, kde se mi daří vydržet sedět v klidu. Prostě jen sedět a trávit čas vsedě. Už vidíte, jak nudná by ta moje autobiografie byla?! (Smích)

Co pro vás dělá domov domovem? Je to celkový dojem z místa nebo spíš pevnější zázemí?

Všude si vytvářím opěrné body v tom slova smyslu, že kamkoli dorazím, a platí to i v rámci turné, se snažím udělat si čas na delší procházku po městě. To je pro mě nejlepší způsob, jak poznávat místa. Jen tak nazdařbůh se toulám a snažím se najít utajená, tichá zákoutí. Je to jako jakékoli jiné zamilování, stane se to, než stihnete vyslovit první slovo, a celé si to uvědomíte daleko později.

 V Paříži jste nějaký čas žil na ulici jako bezdomovec. Pro zpěváka Marka Lanegana to byla životní zkušenost, která mu převrátila naruby jeho hodnoty a priority. Platí to i pro vás?

Určitě, protože dodnes nepovažuji za něco samozřejmého to, že mám kde složit hlavu.

 Jedna větev vaší rodiny má kořeny v Latinské Americe. Ve vašich skladbách se realita s fikcí mísí podobně jako v magickém realismu, dominantním literárním exportu regionu. Cítíte se s ním být spřízněný?

Hodně. Mýty, magie a folklor hrály především na mých starších deskách významnou roli. I posvátný hněv přírody, i její ochranitelská, mateřská láska nejsou přítomné jen v jihoamerické literatuře.

Slovem, které nejvýstižněji popisuje vaši tvorbu, je bohatost. Na vašich deskách najdeme nejrůznější nástroje, jazyky, styly, perspektivy. Jde tuto vaši nepolapitelnost dát do souvislosti s vaším multikulturním zázemím?

Měl jsem to štěstí, že moji rodiče byli hipíci. Úcta k přírodě i zájem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější