Chtěl důkazy, vyvrátil celý obor. Edzard Ernst, profesor demontáže alternativní medicíny
Nehodlá nikomu nic zakazovat. Jen hodně nahlas říká, co je podepřeno vědeckými důkazy, a co ne. A také netvrdí, že skeptici mají pravdu vždy a automaticky. O to víc jde na nervy těm, kdo chtějí alternativní léčbě věřit.
Vypadá dobrácky a usměvavě, mluví rozvážně, ale s velikou sebejistotou. Laskavé oči, které se dovedou dívat nečekaně nekompromisně. „Neříkejte tomu alternativní medicína. Kdyby to byla plnohodnotná léčba, byla by to prostě medicína, ale tak tomu není.“ Profesor Edzard Ernst dává přednost ráznějšímu termínu: SCAM. To sice s potutelným úsměvem vysvětluje jako zkratku ze So-Called (takzvané) Alternative Medicine, ale základní význam tohoto anglického slova je prostě podvod, švindl. Do České republiky přijel na pozvání Českého klubu skeptiků Sisyfos. Jeho přednáška v pražském planetáriu se setkala se značným ohlasem a jednoznačně souhlasným přijetím, zastánci alternativní medicíny se nedostavili. Další den jsme měli příležitost s profesorem Ernstem hovořit my.
S homeopatií jste začal po dokončení studií. Jak jste se k tomu dostal?
Ten příběh začal, když jsem byl ještě malý kluk. Náš rodinný lékař byl poměrně známý homeopat a pro mě to byla normální forma medicíny. Jako dítě jsem to nerozlišoval. Pak jsem začal studovat medicínu, kde jsme se homeopatie jen letmo dotkli. Homeopatii jsem šel dělat jednoduše proto, že byl tehdy nedostatek pracovních míst a já jsem dostal práci v homeopatické nemocnici. Byl jsem ohromený tím, co pacienti řeší a jak reagují na léčbu.
Po půlroce jsem ale měl spoustu otázek k zodpovězení. Farmakologové nám říkali, že je celá homeopatie nesmysl, ale moji kolegové jí stoprocentně věřili. Odešel jsem na normální kliniku, kterou jsem ale pak zas opustil, a deset let jsem dělal jen výzkum. To byl velmi důležitý moment v mé kariéře, začal jsem totiž přemýšlet kriticky. Na fakultě jsme museli nabrat tolik znalostí, že jsme neměli čas přemýšlet nad vším kriticky.
Byly to tedy nezodpovězené otázky, které změnily váš názor.
Ano a otevřely mi, coby vědci, úplně nový pohled na věc. S tím vším jsem pak dělal rehabilitační medicínu, nejdřív v Hannoveru a poté ve Vídni, kde jsem mohl rozhodovat o tom, jakým směrem povedeme výzkum. Zaměřili jsme se i na homeopatii a další alternativní přístupy. Snažil jsem se tak zodpovědět otázky, které pro mě byly stále nezodpovězené.
Ve Vídni jsem v časopise New Scientist narazil na inzerát Univerzity v Exeteru, která založila profesuru alternativní medicíny a hledala, kým ji obsadit. V té době jsem měl za sebou už pár publikací, v nichž jsem se praktikami alternativní medicíny zabýval. Tehdy ještě ne mnoho, ale víc, než napsal v této oblasti kdokoliv jiný. To je ve stručnosti můj příběh.
Jedna věc je opustit homeopatii a jiná aktivně proti ní a dalším alternativním přístupům vystupovat. Co z vás udělalo aktivistu?
Nejsem aktivista.
Omlouvám se, ale působíte tak.
To byste měli slyšet skutečné aktivisty proti homeopatii. Občas se ale nějakého aktivismu zúčastním, protože v těchto kruzích mám mnoho přátel, kteří vycházejí z mých expertiz. Aktivisté totiž často nejsou vědci, odborníci. Je důležité upozornit, že jsem zkoumal alternativní medicínu víc než kdokoliv jiný na světě. Může to znít arogantně, ale je to pravda a mám na to jasné důkazy.
Jiní vědci, kteří bádají v oblasti alternativní medicíny, jejím postupům zároveň věří. Já jsem si dal závazek, že musím dát tohle všechno stranou a dělat vědu – testovat hypotézy. A to jsem také dělal. Nikdy jsem nic nepropagoval, jen jsem předkládal fakta, a to je důvod, proč sám sebe nevnímám jako aktivistu. Říkám fakta, a jestli vedou k aktivismu, tak to není moje chyba. Jestliže je homeopatie kravina, tak to také není moje chyba.
Překvapuje mě, že se řada vašich kolegů vědců nezajímá o problémy spojené s alternativní medicínou.
Oni tomu moc nerozumějí, nebo se vysmívají. Pravda ale je, že
