Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Žačka profesora Holého napumpuje do české vědy 200 milionů. „Byla jsem ve správný čas na správném místě,“ říká

Chemička Hana Dvořáková dříve bádala v týmu Antonína Holého. Zdroj: Nadace Experientia
Chemička Hana Dvořáková dříve bádala v týmu Antonína Holého. Zdroj: Nadace Experientia

Chemička Hana Dvořáková kdysi bádala po boku slavného Antonína Holého v dejvickém Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V úterý se vrátila na místo činu, aby s manželem Dalimilem oznámila jeden z největších filantropických počinů, které Česko zažilo. V následujících dvaceti letech rozdají mladým vědcům 200 milionů korun na zahraniční stáže a na zakládání vědeckých skupin. Podrobnosti Dvořáková popsala v rozhovoru pro Deník N.

Svou Nadaci Experientia jste založili před sedmi lety a od té doby vysíláte mladé talentované chemiky na stáže do světa. Kdy ve vás uzrálo, že do nadace vložíte jednorázově 200 milionů korun?

Nadace celkem hladce běžela asi sedm let, ale my jsme si uvědomili, že kdyby se nám s manželem něco stalo, nadace skončí. Doteď totiž fungovala tak, že když byly potřeba peníze na stipendia nebo na provoz nadace, ředitel dal pokyn a já jsem z našeho soukromého účtu poslala na nadační účet peníze. Vše bylo závislé na nás.

Rozhodli jsme se, že chceme, aby nadace měla dlouhodobý dopad, protože jedině dlouhodobá podpora vědy může mít nějaký efekt. Tak jsme se rozhodli, že nadaci zprofesionalizujeme, aby mohla fungovat nezávisle na nás. To vyžadovalo tyto kroky.

Popisujete to jako technickou záležitost, ale tomu kroku jistě musely předcházet větší úvahy o tom, zda peníze chcete vložit zrovna do podpory mladých vědců. Proč zrovna 200 milionů? Jsou to veškeré příjmy z licenčních poplatků za antivirotika?

To je jen část příjmů. Vychází to z částek, které už do stipendií a nadace osmým rokem vkládáme. Podporujeme výjezdy na zahraniční stáže, většinou dvou stipendistů ročně.

Pak máme projekt vědeckých startupů. V něm chceme podpořit mladé vědce, kteří získali zkušenosti na prestižních zahraničních univerzitách, aby se chtěli vracet zpět do České republiky a aby zde zakládali vlastní vědecké skupiny. Což vůbec není jednoduché, protože na většině našich vědeckých pracovištích není místo pro založení nových nezávislých skupin.

A ten proces je velmi náročný. Když se sečtou peníze na zahraniční stáže, vychází to tak na 1,5 milionu na jednoho vědce. Na nové vědecké skupiny nadace poskytuje dva miliony na rok.

Prvním vědcem, který grant na založení vlastní skupiny využil, je Ondřej Basczyňski. Vědec se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy věnuje cílenému doručování léčiv v těle.

Foto: Nadace Experientia

Takže jste si vypočítali, kolik lidí chcete podpořit, aby vám to dávalo smysl a abyste uživili nadaci, a dostali jste se na 200 milionů.

Přesně tak. Peníze, které během dvaceti let vložíme do nadace, budou konzervativně investovány. A my doufáme, že z nich budou plynout nějaké výnosy. Takže jich nakonec bude víc, ale přesně nevíme, jaké ty výnosy budou.

Je to největší částka, kterou v Česku soukromý dárce jednorázově vložil do nadace? 

Určitě není největší, ale jestliže budeme mluvit o vědeckých nadacích, patříme k těm největším.

Když se podíváme proti proudu času na to, jak jste s manželem získali tolik peněz, mohli bychom začít tím, že jste se původně nechtěla věnovat chemii. Toužila jste se stát lékařkou, ale kvůli špatnému kádrovému profilu jste nakonec skončila na chemii a zamilovala jste si ji. Shodou různých náhod jste se v roce 1986 dostala do týmu profesora Holého, kde jste působila devět let. Jaké bylo u něj pracovat? 

Nebyla to moje první laboratoř, tady na ústavu jsem působila ještě v jiné skupině, ale když jsem se dostala šťastnou shodou okolností do laboratoře pana profesora Holého, bylo to pro mě úžasné, protože to bylo velmi motivující prostředí. Pan profesor Holý byl velmi pracovitý, erudovaný, nadšený, měl tah na branku.

Věděla jsem, že se u něj připravují látky s potenciální protivirovou aktivitou, což bylo na přelomu 80. a 90. let velmi aktuální. V té době už si svět uvědomoval hrozící pandemii AIDS. Naše motivace byla jasná. Syntetizovat látky s protivirovým účinkem nejen proti AIDS, ale proti celému spektru virů.

Tušila jste, že vzniká něco výjimečného?

Že bych myslela na to, že zrovna my dojdeme k tak velkému objevu, který bude zachraňovat miliony lidských životů, to mě v žádném případě nenapadlo. Pravděpodobnost, že se byť nadějná látka s protivirovými účinky dostane až do klinické praxe, je opravdu minimální.

S panem profesorem Holým to ale asi nebylo jednoduché. Jeho kolegové na něj vzpomínají jako na přísného šéfa.

Byl velmi přísný, dost

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pozitivní zprávy

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější