Česko patří k rekordmanům v produkci emisí, s příspěvky na boj proti dopadům klimatických změn se ale nepřetrhne
Glosa Štěpánky Králíkové: Ze zemí Visegrádské čtyřky je Česko poslední, kdo nepřispěl do Zeleného klimatického fondu. Zato produkujeme největší množství emisí na osobu.
Vládu Andreje Babiše již za několik měsíců čeká debata o nové výši českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu, který je jedním z klíčových globálních nástrojů, jak bojovat proti dopadům změn klimatu v zemích, které jsou závislé na energii z fosilních paliv.
Téma změny klimatu, které zahrnuje i financování klimatických opatření v zahraničí, se ostatně objevilo i během nedávného jednání premiéra Andreje Babiše s jeho protějšky ze zemí Visegrádské skupiny a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem.
V uhlíkově neutrální Evropě nemůžou uhelné Počerady fungovat
Dostatek peněz a jejich účelné využití jsou klíčem k dosažení nízkoemisního a klimaticky odolného rozvoje a zároveň nezbytnou podmínkou k naplnění cílů Pařížské dohody o ochraně klimatu, včetně snahy zastavit globální oteplování co nejníže pod 2 °C oproti předindustriální úrovni.
Vyspělé ekonomiky se formálně dohodly na společném poskytování alespoň 100 miliard dolarů ročně od roku 2020 prostřednictvím různých finančních nástrojů, které mají za cíl podporovat rozvojové země v adaptaci na nevyhnutelné změny a snižování emisí. Zelený klimatický fond dosud podpořil projekty v hodnotě cirka pět miliard dolarů a na „čekací listině“ jsou připravené projekty za dalších patnáct miliard dolarů. Na ty ovšem chybí peníze.
Dáváme čím dál méně
Množství peněz, které Česká republika poskytuje na zvládání dopadů změn klimatu a snižování emisí v rozvojových státech, se v letech 2010 až 2018 pohybovalo v rozmezí 75 až 223 milionů korun ročně. To není mnoho, výše příspěvků od roku 2016 navíc klesá, a to i přesto, že