Deník N

Málo spánku, pokažené auto i smrt kamaráda. Rallye Dakar z pohledu fotografa

Fotograf Marian Chytka fotil na letošním Dakaru pro více než padesát klientů včetně těch nejlepších týmů. Foto: MCH photography
Fotograf Marian Chytka fotil na letošním Dakaru pro více než padesát klientů včetně těch nejlepších týmů. Foto: MCH photography

Fotograf Marian Chytka se vrátil ze své už deváté Rallye Dakar. Poprvé se ale zúčastnil závodu, který se jel mimo Jižní Ameriku, konkrétně v Saúdské Arábii. Třicetiletý vystudovaný právník v rozhovoru pro Deník N vypráví o tom, jak moc je závod náročný, o pravidlech pro fotografy na trati a také o potížích během Dakaru. Ty ale nic neznamenaly oproti úmrtí motocyklisty Paula Goncalvese, s nímž se Chytka znal více než sedm let.

Jak jste se dostal k tomu, že fotíte motorsport?

Motorsport je u nás v rodině historicky daný. Dříve jezdil offroadové závody taťka, po něm to přebral brácha a já jsem dostal někdy v roce 2007 k Vánocům foťák, abych ho na závodech fotil. Celé se to potom zlomilo, když jel brácha (Viktor Chytka) poprvé na Dakar v roce 2009, o rok později jsem se dostal na Dakar na poslední chvíli do doprovodného auta. Tehdy mě focení začalo bavit více. Od roku 2011 jsem potom začal fotit závody.

Vy jste nezávodil?

Ne, nikdy. V porovnání s bráchou jsem k autům tolik netíhl. Foťák jsem dostal vlastně kvůli tomu, abych něco dělal, když celá rodina odjela na závody, což se nakonec zvrhlo.

Marian Chytka začal s fotografováním během dospívání, když fotil na závodech staršího bratra. Foto: MCH photography

Během Dakaru jste se přesouval v upraveném voze i přes duny. Jak dobrý jste řidič?

Těžko hodnotit sám sebe, ale v dunách už mám něco najeto. Nejezdím však desítky kilometrů v dunách, ale v podstatě jde jen o to, přiblížit se ze zpevněné silnice k trase závodu. Dál potom člověk chodí pěšky. Dojedete na nějaké místo, ale potom si říkáte, že u další duny bude ještě výhled, a nakonec skončíte čtyři kilometry od auta.

Do loňského roku mi dělal z velké části řidiče brácha, jenže letos dělal spolujezdce Martinu Prokopovi. Letos tak se mnou byli další kluci, kteří ale měli řídit jen po silnici, v terénu jsem měl řídit já. Jenže první den se mi pokazilo auto, takže to nakonec bylo všechno v jiném režimu. Jezdil jsem v autě s organizátory a další kluci z mého týmu jezdili odděleně, což nám zkomplikovalo život.

Speciální automobil se bohužel pokazil hned na začátku Dakaru. Foto: MCH photography

Jaké jste měl zadání jako fotograf?

Už nedostávám žádné extra zadání. Je to takový mix fotek z akce, z bivaku a podobně. Dohromady jsme měli přes padesát klientů, ale nikdo mi přesně neříkal, co chce. Nikdo nemohl vědět, jak to bude v Saúdské Arábii vypadat, takže zadání nešlo ani naplánovat.

Dakar 2020 (stupně vítězů a nejlepší Čech)

Kamiony: 1. Karginov (RUS), 2. Šibalov (RUS), 3. Viazovič (BEL), … 5. Macík (CZE)

Automobily: 1. Sainz (ESP), 2. Al-Attiyah (QAT), 3. Peterhansel (FRA), … 12. Prokop (CZE)

Čtyřkolky: 1. Casale (CHI), 2. Vitse (FRA), 3. Sonik (POL), … 9. Tůma (CZE)

Motocykly: 1. Brabec (USA), 2. Quintanilla (CHI), 3. Price (AUS), … 23. Michek (CZE)

Pro koho jste tedy fotil?

Už dlouho fotím pro tým Mini, který letos vyhrál Dakar, dále pak pro týmy Toyota, Kamaz, Honda, Yamaha…

Takže skoro všechny?

V rámci top týmů většinu. Pouze ve čtyřkolkách jsme nefotili pro vítězný tým.

Na trati neplatí žádná pravidla. Fotograf by se ale měl řídit zdravým rozumem a mít pud sebezáchovy. Foto: MCH photography

Jaké jste musel dodržovat bezpečnostní opatření na trati?

Na Dakaru mají mediální auta dva režimy. Jsou tam auta, která

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Nezařazené, Sport

V tomto okamžiku nejčtenější