Deník N

Autismus muže být inspirující. Střídání nálad se dá dobře převést do jazzové hudby, říká Vilém Spilka

Vilém Spilka. Foto: Roman Franc, Indies Happy Trails
Vilém Spilka. Foto: Roman Franc, Indies Happy Trails

Jazzman Vilém Spilka věnoval nové album uskupení Vilém Spilka Quartet postiženému synovi člena kapely.

Vilém Spilka je rozkročen na mnoha platformách. Kromě vlastního hraní a skládání též vede katedru jazzové interpretace na JAMU, je uměleckým ředitelem JazzFestBrno a podílí se na dramaturgii Strun podzimu.

Novou desku Čekání na Toma jste dedikoval „všem dětem členů kapely“, ale především autistickému Tomášovi, šestiletému synovi saxofonisty Radka Zapadla. Jak vás vlastně téma alba napadlo?

Ke koncepci desky mě dovedla momentální životní situace moje i mých spoluhráčů. Skoro všichni máme děti do deseti let. Já dvě, Radek Zapadlo dvě, kontrabasista Vlasta Trllo jedno. Jen bubeník Martin Kleibl je zatím bezdětný, proto taky nic nechápe (smích). Naše životy přirozeně reflektujeme v muzice, když jsem tedy začal psát repertoár pro novou desku, jako jedna z prvních vznikla skladba Čekání na Toma. Těch Tomů jsem zprvu viděl a slyšel v duchu víc, například Toma Waitse, s nímž mě pojí záliba v temnější hudbě. Ale především mi přišel na mysl Tom Zapadlo, který se chová pro mnohé neobvyklým způsobem. Vidím v něm dualitu bezbřehé radosti a melancholie. Těžko říci, jak to vnímá samotný Tomáš, určitě jinak a po svém. Ale pro mě je čistota jeho emocí inspirující. Když Tom něco prožívá, tak z mého pohledu naplno. Hudba pochopitelně vychází také z toho, jaký jsem já sám, ale díky Tomovi mě začaly více do hloubky zajímat kontrastní momenty, rychlé střídání a polarita nálad. Proto jsem začal vytvářet skladby buď zabarvené podobnou bipolaritou, nebo takové, jaké by snad mohly vyjadřovat čisté emoce.

Jak onu polaritu převádíte do hudební řeči? Kontrastujícími tóninami a tempy?

Přesně tak. Například využívám v jediné skladbě zároveň durové i mollové tóniny, radost i smutek, a prudší zlomy nálad. Podobně jako když člověk trpící autismem změní v okamžiku chování, protože ho něco rozruší.

Vilém Spilka (44)

Jazzový kytarista a pedagog, umělecký ředitel JazzFestBrno, spoludramaturg festivalu Struny podzimu, vedoucí katedry jazzové interpretace JAMU. Absolvent Hudební fakulty JAMU a stáže na University of North Texas. Na scéně se pohybuje od roku 1994, deset let působil jako kytarista v Městském divadle Brno. Hrál v česko-slovenské kapele Four Elements či v Unity Quartet (CD z řady Jazz na Hradě, 2007). Od roku 2013 vede Vilém Spilka Quartet, který na sebe upozornil dotaženým albem Podvod (2016) s originálně jazzově uchopenými instrumentálními verzemi trampských písní Honzy Nedvěda.

Říkáte, že autismus může být inspirativní. Můžete-li mluvit za něj, jak téma alba vnímá Tomášův táta a váš dlouholetý přítel a spoluhráč Radek Zapadlo?

Mohu to snad říci za něj, protože

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější