Deník N

Když limity určí většina, přijdeme o planetu, obává se profesorka z Berkeley

Pokud si budeme myslet, že máme právo na neomezenou moc, sletíme z útesu, říká Wendy Brownová. Foto: archiv W. B.
Pokud si budeme myslet, že máme právo na neomezenou moc, sletíme z útesu, říká Wendy Brownová. Foto: archiv W. B.

Jak souvisí Friedrich von Hayek s Donaldem Trumpem? Proč vedou škrty k populismu? V čem je neoliberalismus antidemokratický? Na to hledá odpovědi americká politoložka Wendy Brownová, která vyučuje politickou teorii a filozofii na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Ve své nejnovější knize V ruinách neoliberalismu: Vzestup antidemokratické politiky na Západě předkládá svou teorii, jak neoliberalismus připravil cestu dnešní populistické vlně. Možná ještě větším testem demokracie bude ale boj s klimatickou krizí, k jejímuž řešení budou podle Brownové třeba opatření, která nikdo nechce pocítit na sobě, ale každý ví, že jsou potřebná.

Kdo jsou dnes neoliberálové? Je každý protržní krok a deregulace neoliberální?

Je důležité přemýšlet o neoliberalismu jako o komplexním pohledu na stát, společnost a ekonomiku. Nezahrnuje jen deregulaci a privatizaci veřejných statků, ale také omezení široce pojaté demokracie a zákonodárné moci.

Neoliberálové totiž nechtějí pouze tržní společnost, ale společnost organizovanou podle tradiční morálky. Podle nich je stát, který zasahuje do společenské a občanské sféry, náchylný k tomu, že nahradí tradiční morálku a tržní chování svými silou vynucovanými normami.

Státy podle neoliberálů omezují trh, který jinak podněcuje efektivitu, soutěživost, produktivitu a růst.

Zároveň ve své knize tvrdíte, že neoliberálové chápou, že trhy jsou vytvářené státy.

Ano, věří, že úlohou státu je trh vytvářet a podporovat, ale zasahovat do činnosti trhu už podle nich stát nemá.

A totéž platí o morálce. Stát by měl ochránit tradiční morálku tím, že zajistí právo na soukromé vlastnictví, náboženská práva a práva rodin. Do sféry morální spravedlnosti by ale stát zasahovat neměl, o to se má postarat právě tradiční morálka.

To vše je podstatné pro druh liberalismu, který se neoliberálové snažili vytvořit. Jde o státocentrické pojetí liberalismu. Věřili v silný stát, který podporuje a chrání trhy a tradiční morálku, ale nesnaží se intervenovat.

Liberální na něm je to, že v něm má jedinec stále dost svobody jako tržní a morální aktér. Díky tomu je dokonce možné mít autoritářský stát a neporušit východiska tohoto typu liberalismu.

Jak to jde dohromady?

Můžete mít stát, který není demokraticky organizovaný, ale koncentruje velkou část moci v rukou technokratů, kteří mají za úkol zajištění svobody pro jednotlivce na trhu a v morální sféře.

Myslím, že část z toho, co se děje dnes v Evropě, v Severní i Latinské Americe, je výsledkem neoliberálního pojetí nadřazenosti trhu a morálky, vhodnosti autoritářského státu a redukce demokracie na liberalismus dozorovaný státem.

Říkáte, že neoliberálové chtěli demokracii omezit a podřídit technokratickým pravidlům. Dnešní populisté ale tvrdí, že přišli demokracii radikalizovat – dát většině, co si žádá. Jak jsou tyto věci spojené?

To je moment, kdy se sen otců zakladatelů neoliberalismu mění v noční můru. Neoliberálové chtěli hladce běžící konkurenční ekonomiku a morální řád, ve kterém bude občanství neutralizováno. Představovali si jedince, kteří jen půjdou za svými ekonomickými zájmy nebo lidským kapitálem.

A zde přichází ve dvou variantách ta změna v noční můru. Zaprvé

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější