Deník N

Překotné tempo změn ruské ústavy vzbuzuje obdiv, rozpaky i obavy. Čeho se má bát Evropa

Ilustrovaná ruská ústava N. Chuďakovové a M. Gorelova z roku 2012. Foto: autoři, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ilustrovaná ruská ústava N. Chuďakovové a M. Gorelova z roku 2012. Foto: autoři, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Poprvé se Rusové o tom, že je čeká život s novou ústavou, dozvěděli z úst prezidenta Putina 15. ledna 2020. 16. ledna měli nového premiéra. 20. ledna nového generálního prokurátora a ve stejný den poslanci drželi v rukách text změn hlavního zákona země. Následuje svižná diskuse a 12. dubna vše odsouhlasí ruský lid. Efektivitu a rychlost, s jakou Putin dosahuje zásadních změn, mu závidí i leckterý diktátor.

Rusko už má pro poslední rázné aktivity prezidenta Vladimira Putina zvláštní termín: tranzit moci.

Probíhá tak rychle a s takovou razancí, že běžný občan se nemá šanci ve změnách na nejvyšších místech ani v nejdůležitějších zákonech orientovat. Má věřit, že Putin to s národem myslí dobře, a neklást mu v jeho cestě za vylepšenou mocenskou strukturou žádné překážky, zlehčují situaci ruští komentátoři.

„Rychlost, s jakou má být změněna ústava, překonala veškerá očekávání,“ píše politolog Fjodor Krašeninnikov. A předpovídá, že Putinovo tempo se může ještě zvýšit.

Přitom k žádnému spěchu není zatím viditelný důvod: politická krize v Rusku byla zažehnána už před lety, do konce Putinova volebního období zbývají ještě čtyři roky, na politickém poli prezident nemá protivníka.

Možnou odpovědí je, že Putin chce být první, nikým nezaskočen, vždy připraven a mít jistotu, že vše kontroluje ještě před tím, než bude veřejně vybrán následník. Na „dobu po Putinovi“ se totiž nepřipravuje zdaleka jen on.

A tradiční vlastností ruských panovníků, kteří byli příliš dlouho u moci, je paranoidní strach z 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rusko

Vladimir Putin

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější