Čech natočil film o Krymu. Pátral po tom, jak tam žijí, protestují i zneužívají psychiatrii
Na Krym odjel zjistit, jak tam zacházejí s lidmi, kteří vyvěšují ukrajinské vlajky, provozují zoologické zahrady, nechtějí oslavovat Vladimira Putina a nenechají si zacpat ústa. Film režiséra Jaroslava Kratochvíla (Polo)ostrov Krym však nevypráví jen o zneužívání psychiatrie, pronásledování Krymských Tatarů a útisku Ukrajinců. Slovo dostali i ti, kdo chtějí žít v Rusku a vzpomínají na staré dobré sovětské časy.
„Udávám trendy. Byl jsem tam rok před Babišem,“ směje se Jaroslav Kratochvíl, který svůj dokument (Polo)ostrov Krym dokončil ve chvíli, kdy se toto Rusy okupované ukrajinské území stalo díky synovi premiéra Andreji Babišovi hitem českých médií.
Spekulace o tom, jak je možné se tam dostat, pohybovat se, aniž by vás ruské tajné služby zatkly, a zase v pořádku odjet, Kratochvíl uvádí v rozhovoru pro Deník N na pravou míru: „Přiznám se. I já jsem na Krym přiletěl přes Rusko. V listopadu 2016 jsem s normálním ruským vízem odletěl do Moskvy a odtud bez problémů do Simferopolu. Strávil jsme na poloostrově 11 dní, během kterých jsem se setkával jak s Ukrajinci, tak s Krymskými Tatary a Rusy. Pak jsem se bez větších komplikací vrátil stejnou cestou domů“.
Režisér neskrývá, že ho vzrušující diskuse kolem pobytu na Krymu těší, protože jeho film tím bezesporu získává přidanou hodnotu. Je jedním z mála českých osobních svědectví o izolovaném území, která máme po roce 2014 k dispozici. Aféra se synem premiéra vyvolala velký mediální zájem o Kratochvílův počin. „Jen když mne pozvali na rozhovor do jedné televize a zjistili, že jsem netočil o Babišovi, tak to
