Deník N

Koncentrační tábory budovaly i demokratické země. Je to aktuálnější téma, než by se nám mohlo líbit

Podmínkou zrodu koncentračních táborů tedy byly podle autorky inovace, jež přišly až ve druhé polovině devatenáctého století: „Veřejné zdravotnictví, sčítání lidu a zefektivnění byrokracie v tomto procesu sehrály roli a stejně tak i vynálezy, jako je ostnatý drát nebo automatické zbraně.“ Foto: Václav Pluhar
Podmínkou zrodu koncentračních táborů tedy byly podle autorky inovace, jež přišly až ve druhé polovině devatenáctého století: „Veřejné zdravotnictví, sčítání lidu a zefektivnění byrokracie v tomto procesu sehrály roli a stejně tak i vynálezy, jako je ostnatý drát nebo automatické zbraně.“ Foto: Václav Pluhar

Jak stará je historie koncentračních táborů? A existují některé i v současnosti? I na to hledá odpovědi kniha Jedna dlouhá noc: Obecné dějiny koncentračních táborů. Sepsala ji Andrea Pitzerová, americká publicistka a spisovatelka, která už dříve publikovala knihu The Secret History of Vladimir Nabokov (Utajená minulost Vladimira Nabokova).

Pitzerová konstatuje, že na rozdíl od válek, vraždění a mučení, které mají dlouhou, ba dokonce předlidskou prehistorii, jsou dějiny koncentračních táborů relativně krátké.

Možnosti dřívějších státních útvarů „mnohem častěji volaly po vyhnanství, popravách nebo tělesných trestech než po uvržení dané osoby do vězení“. Na druhé straně uvěznění odsouzeného vyžadovalo nejen poskytnutí potravy a přístřeší, ale i složitější logistiku a organizaci.

Podmínkou zrodu koncentračních táborů tedy byly podle autorky inovace, jež přišly až ve druhé polovině devatenáctého století: „Veřejné zdravotnictví, sčítání lidu a zefektivnění byrokracie v tomto procesu sehrály roli a stejně tak i vynálezy, jako je ostnatý drát nebo automatické zbraně.“

Jejich zárodky autorka nachází u násilného přesidlování indiánského obyvatelstva – v tomto duchu klade jiná kniha, Inside America’s Concentration Camps (Chicago Review Press, 2010) od Jamese L. Dickersona, počátky koncentračních táborů do 30. let 19. století.

Dále Pitzerová zmiňuje bezohledné zacházení s civilním obyvatelstvem v americké občanské válce. Kupříkladu v rozkaze generálmajora Williama Tecumseha Shermana z roku 1864 stálo, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější