Deník N

Trojka a její tři nové čárky. Nové logo Prahy 3 vzbudilo vášně

Nové logo Prahy 3 bylo vybráno z 81 návrhů. Foto: MČ Praha 3
Nové logo Prahy 3 bylo vybráno z 81 návrhů. Foto: MČ Praha 3

Tři sestry? Tři lajny? Pivní čárky? Nové logo Prahy 3 vyvolalo silné emoce na sociálních sítích i v médiích.

Vox populi se řídí jedním z Murphyho zákonů, že každá změna vede k horšímu. Další námitka proti identifikaci jednotlivých městských částí hlavního města je logická: proč nemůže mít metropole jednotný vizuál rozlišený jen čísly? Na to je jednoduchá odpověď – politici se na tom nejsou schopni domluvit. Každá vášnivá diskuse však Praze 3 přináší body: tohle logo si už nyní pamatuje přinejmenším celá Praha.

Než se vrhneme na tři „pivní čárky“ v logu Prahy 3, musíme zajít trochu do historie tvorby vizuálních identifikací státních institucí a měst. Podle heraldiky souvisí vznik erbů a znaků s křižáckými výpravami ve 12. století – označení konkrétními symboly mělo předejít zmatkům. Dědičné symboly náležely vyšší šlechtě, ve 13. století i šlechtě nižší; k nim se váže také vznik městských znaků. Ty přiděloval král, postupně v čase se praxe přidělování měnila a po vzniku Československa v roce 1918 udělovalo na žádost měst znaky ministerstvo vnitra. Po druhé světové válce – po roce 1945 – se používal výhradně státní znak a středověká městská heraldika zcela zmizela. Až zákon z roku 1967 umožnil městům používat i staré znaky. Po revoluci v roce 1989 se na všech městských úřadech používaly historické znaky, do jejichž inovací se postupně pouštěli mladí grafici.

Fenomén Najbrt

A právě v této době se zrodila také legenda jménem Najbrt. Jeho porevoluční typografické úpravy nových periodik (Raut, Reflex) se staly ikonami pro další vývoj grafického vizuálu všeho. Devadesátá léta, kdy vznikala řada nových firem a společností, by se dala charakterizovat jako divoká éra první vlny vizuálního smogu, kdy se do konfrontace dostaly postmoderní alternativní styly a konzervativní kýčařské pseudohistorické návraty. Velmi rychle se však grafický segment kultivoval, přední ateliéry uměleckých škol chrlily nové absolventy, byla založena odborná periodika (Grapheoin, Deleatur, později Typo) a ceny za grafiku. Stačí si otevřít stránky zmíněného studia Najbrt a je celkem jasné, že na loga a grafickou podobu institucí a firem má pomalu monopol. Kdo chce jít takzvaně na jistotu, míří na Najbrty (studio už má celý tým lidí dalších, mladších generací).

Nás zajímají loga, jejichž zadavatelem je stát, případně jednotlivé kraje, města či městské části. Ideální by bylo, kdyby se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější