Deník N

Madla Vaculíková, žena ostrých kontur a osobní síly

Spisovatelka Marie (Madla) Vaculíková během své knihy Drahý pane Kolář. Foto: ČTK
Spisovatelka Marie (Madla) Vaculíková během své knihy Drahý pane Kolář. Foto: ČTK

V pátek zemřela Marie „Madla“ Vaculíková, žena, která pro veřejnost většinu života prožila ve stínu svého muže Ludvíka Vaculíka. Až v 90. letech jsme začali objevovat její neobyčejnou osobnost.

Byla to tenkrát v roce 1994 opravdová literární událost, o to větší, že nečekaná. Vydání prvního ze dvou svazků dopisů, které Marie Vaculíková v devadesátých letech psávala do Paříže výtvarníku Jiřímu Kolářovi, tehdy přesně zapadlo do řádky knih, které právě proměňovaly nejenom literární, ale i společenské paradigma. Dnes mají obě knihy s názvem Drahý pane Kolář… své místo po boku tehdy také překvapeně objevovaných deníků Jana Zábrany nebo Teorie spolehlivosti Ivana Diviše. Byly to vesměs knihy, které nově pojmenovávaly místo, jaké člověk může nebo má zaujímat ve vztahu k dějinám, a v tom smyslu pomáhaly ustavovat nový hodnotový kánon. Dnes je těžko může obloukem obejít ten, koho zajímá, jak člověk žijící v posledním století reflektoval svůj život. Jde o pramen nejenom literární, ale i historický.

Většina lidí tehdy asi poprvé zaregistrovala, že „ve stínu“ Ludvíka Vaculíka, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury posledního půlstoletí, žije jeho žena, která na svém výrazu pracuje také, byť úplně jinak. A že její bytí, jakkoli se to po boku hromovládce mohlo zdát nemožné, není odvozeno z bytí jeho. Dokonce ani to literární.

Zdálo se, že už kdysi dávno našla v životě způsob, jak

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Nekrolog

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější