Deník N

Válečný stav, výjimečný stav nebo stanné právo? Zjišťovali jsme, co vlastně vyhlásili na Ukrajině

Exprezident Porošenko z politiky odejít nehodlá.. Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters
Exprezident Porošenko z politiky odejít nehodlá.. Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Překladatelský oříšek a odlišné právní rámce, ale především teorie ukrajinské ústavy versus její vůbec první promítnutí do skutečnosti – to jsou důvody, proč česká média odlišně označovala mimořádná opatření uzákoněná na Ukrajině po střetu s Ruskem v Kerčském průlivu.

Hlasování ukrajinského parlamentu předcházela noční schůzka prezidenta Petra Porošenka s Radou národní bezpečnosti a obrany (RBNO) a takzvaným vojenským kabinetem. Z ní vzešel prezidentský výnos, jenž ve prospěch obrany státu navrhoval konkrétní omezení veřejného i soukromého života. Tento dokument následně putoval do rukou poslanců, kteří jej schválili.

Hybridní jako všechno v této válce

Sousloví, které Porošenko k označení mimořádných opatření použil, v ukrajinštině zní воєнний стан (vojennyj stan) – v češtině doslova „vojenský stav“, překládá pro Deník N ukrajinský historik Radko Mokryk. Ovšem takový termín čeština nezná. Anglofonní novináři (včetně těch ukrajinských) používají „martial law“, česky stanné právo. Nicméně ani tento termín plně neodpovídá tomu, co se teď, po incidentu v Kerčském průlivu, děje na Ukrajině.

I proto česká média používala různé výrazy – někde výjimečný stav, někde válečný, jinde zas stanné právo. Přičemž například redakce Deníku N použila obojí (více ve vysvětlení šéfredaktora níže). Proč jsme se tedy nakonec přiklonili k překladu válečný stav?

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou

V tomto okamžiku nejčtenější