Deník N

Možná jsme Marťané, kteří spadli na Zemi, ukazuje nález z Antarktidy

Nález života na Marsu, jak ho naznačuje právě meteorit ALH84001, otvírá cestu ke krkolomné domněnce: že totiž místem, kde se život prapůvodně zrodil, není Země, ale právě Mars. V takovém případě jsme všichni Marťané, potomci evoluce, která započala na jiné planetě.
Nález života na Marsu, jak ho naznačuje právě meteorit ALH84001, otvírá cestu ke krkolomné domněnce: že totiž místem, kde se život prapůvodně zrodil, není Země, ale právě Mars. V takovém případě jsme všichni Marťané, potomci evoluce, která započala na jiné planetě.

Pozemský život vůbec nemusel vzniknout na naší planetě. Mohl k nám být zavlečen jako infekce, například z Marsu. Hypotéza postavená na nálezu kamene v Antarktidě vypadá divoce, ale poutavě.

Pamatujete ten bar ve městě Mos Eisley, kde se Han Solo a Žvejkal seznámili s Lukem Skywalkerem? Bylo tam hlučno, mimozemšťané z různých planet se na sebe mačkali u pultu, proudem tekly exotické drinky a lumpů se tam potloukalo tolik, že Obi-Wan Kenobi musel tasit světelný meč. Ach, kde jsou ty časy.

Ještě roku 1977, kdy měl první (pardon; samozřejmě čtvrtý) díl Hvězdných válek premiéru, vypadalo Mos Eisley, „ubohé hnízdo špíny a darebáků“, jak je nazval Obi-Wan, skoro uvěřitelně – když ne hned, tak někdy v budoucnosti. Drakeova rovnice, formulovaná v šedesátých letech a udávající, byť na základě divokých odhadů, počet civilizací v Galaxii, skýtala nadějné výsledky. Mělo se za to, že těch, jež jsou schopny komunikovat na mezihvězdné vzdálenosti, musí být několik milionů. To by bylo, abychom se o sobě nedozvěděli!

Frank Drake, americký astronom, který pravděpodobnostní výpočet výskytu civilizací vymyslel, byl také průkopníkem snah o mezihvězdnou komunikaci. Nejprve šlo o monitorování hvězd, které se jevily nadějně, konkrétně Epsilon Eridani a Tau Ceta – obě se podobají Slunci a obě jsou poměrně blízko. V roce 1960 nikdo nevěděl, zda mají planety. Dnes se ví, že šlo o úplně špatnou volbu: odhaduje se, že planety má asi polovina hvězd v Galaxii, Tau Ceti však nejspíš nemá žádné a Epsilon Eridani jen jednu, větší než Jupiter a pro život pravděpodobně zcela nevhodnou.

Podstatné ale je, že se pátrání po mimozemských civilizacích bralo vážně a že se na něj našly peníze. Po projektu Ozma, jak se první Drakeův pokus jmenoval, následovaly další. Obecně se shrnují pod zkratku SETI (search for extraterrestrial intelligence). Nechyběla ani snaha dát o Zemi aktivně vědět, nechat se vypátrat. Jenže nikde nic. Kde všichni jsou?

Závratná osamělost

Téhle otázce se říká Fermiho paradox podle slavného italského fyzika, který ji formuloval jako první. Enrico Fermi byl vždy velký skeptik, nesnášel nepodložená tvrzení a řeči o mimozemských civilizacích mu šly na nervy.

Vskutku, jestli je život ve vesmíru běžný, proč

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější