Deník N

Nejskvělejší hodina? Nové simulace napovídají, jak mohla RAF ztratit bitvu o Británii

Poškozený Messerschmitt Bf-109E německého letectva po nouzovém přistání v Británii v srpnu 1940. Foto: Wikimedia Commons a Imperial War Museum
Poškozený Messerschmitt Bf-109E německého letectva po nouzovém přistání v Británii v srpnu 1940. Foto: Wikimedia Commons a Imperial War Museum

Vítězství Královského letectva v bitvě o Británii platí za jeden z rozhodujících momentů druhé světové války. Recenzovaný čtvrtletník Journal of Military History nyní přinesl studii, jak by se v závislosti na klíčových rozhodnutích v bitvě měnila pravděpodobnost jejího pozitivního výsledku.

Od památné letecké bitvy o Británii uplyne letos 80 let. Stejnou dobu od vítězného střetnutí hurricanů a spitfirů s německými messerschmitty a bombardéry budí zájem otázka, co bitvu rozhodlo a jak daleko (či jak blízko) byla britská porážka.

Atraktivitu bitvy, jejíž výročí v Británii každý rok provázejí oslavy, lze pochopit. V době nepřehledných moderních konfliktů a informační změti představuje příklad čirého střetu dobra, bránícího se z posledních sil, s postupujícím a sebevědomým zlem. Karty jsou rozdané, protivníci zřetelní, osudu čelí hrstka statečných. Rysy jak z westernů nebo pohádek.

Odpověď na osmdesát let starou otázku nově hledala pětice historiků a matematiků ze dvou univerzit v severoanglickém Yorku, která použila statistickou metodu zvanou bootstrap. Server University of York ji popsal jako osudí plné míčků, z nichž každý symbolizuje výsledky jednoho dne skutečné bitvy, například (ale nejen) sestřelená letadla. Počítač pomyslné míčky tahal z osudí a zapisoval výsledky – takových „bitev“ s náhodným pořadím dnů vybojoval tisíce.

Vyhodnocoval i pravděpodobné projevy případných změn německé taktiky, v tomto případě přisouzením různé pravděpodobnosti vytažení různým míčkům.

Studie tak vnáší čísla například do úvahy, co by se stalo, kdyby Němci v době vrcholící bitvy nezačali místo britských letišť útočit na Londýn. Pokud byly šance obou soupeřů na začátku bitvy rovnocenné, říká model, pak při takovém scénáři britská šance na vítězství klesá na pouhých 9,1 %.

Útoky na Londýn daly britskému letectvu a letištím čas vydechnout a zesílit. Němci se na Londýn zaměřili v rámci odvety za nálety na Berlín. Také podceňovali to, kolik stíhaček RAF v tu chvíli zbývá.

Proč podmiňovací způsob? Historici nejsou ve shodě, jak těsně britské letectvo zvítězilo. Studie proto modeluje alternativní scénáře bitvy pro tři možné výchozí poměry šancí na vítězství – kromě vyrovnaného i dva, v nichž Britové měli v součtu všech faktorů určitou či výraznou výhodu. Tedy šanci na vítězství 84,2 %, respektive 97,8 %. (Je to vypočtené z jedné, respektive dvou směrodatných odchylek od průměru, proto to není zaokrouhlené.)

V prvním z těchto případů by se podle modelu naděje Královského letectva (kdyby Němci nepřenesli tíhu náletů na Londýn) smrskly na

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější